21cm pobřežní kanon Škoda

21cm pobřežní kanon Škoda

20. 12. 2018

Vývoj dělostřeleckého materiálu se nezastavil ani po ukončení Velké války. Trvalo pochopitelně léta, než armády po první světové válce projevily zájem o nový těžký dělostřelecký materiál. Škodovy závody, které získaly v oblasti těžkého dělostřelectva světovou proslulost, pokračovaly ve vývoji těžkých děl od konce dvacátých let 20. století. Přirozeně se však projevily nové požadavky, kterým bylo zapotřebí čelit.

 

První těžká děla, která v Plzni po roce 1918 vznikla, se ještě tolik nelišila od svých válečných předchůdců. Byl to 15cm kanon a 22cm moždíř, oba vzor 28. V souvislosti s motorizací armád se žádala větší pohyblivost a pod vlivem očekávaného prudšího spádu operací i možnost rychlejší přípravy děla. Stejně tak narůstaly požadavky na balistický výkon. Nová vlna aktivity v tomto oboru se u plzeňské dělovky projevila ve třicátých letech 20. století, tedy v době, kdy ve světě začínalo narůstat nebezpečí nové války. Pro Škodovy závody tato doba znamenala tvůrčí nástup nové zbraňové konstruktérské školy, která se projevila ve znatelném pokroku v konstrukci těžkých děl. Bylo možno zmenšit ložiště, čímž se zkrátila doba nutná k přípravě palebného postavení. Balistický výkon děla vzrostl, takže v praxi zanikl i rozdíl mezi moždířem a houfnicí. Díky vyměnitelným košilím se prodloužila životnost hlavní a nové šroubové závěry se speciálním těsněním snížily váhu hlavní a zároveň dávaly možnost obejít se bez drahých mosazných nábojnic. Známé přednosti škodovácké konstrukce, jakými byly plný rozsah odměru, jednoduchost konstrukce i snadná dělitelnost na dopravní jednotky zůstávaly plně zachovány.

Ve 30. letech 20. století přicházejí Škodovy závody s koncepcí těžkého děla velkého výkonu. V roce 1934 vznikl projekt V, což byl 21cm kanon s dostřelem 30 kilometrů a projekt U, označující 24cm houfnici s dostřelem přes 18 kilometrů. Tím, že se obě zbraně daly poměrně rychle rozebrat a přepravit, byly určeny pro mobilní pobřežní obranu. Nová děla se tak hodila především pro státy s dlouhým pobřežím. Tato koncepce našla odezvu v Turecku, které řešilo problém efektivního zabezpečení táhlé úžiny Bospor a Dardanely. V červnu 1936 Turecko podepsalo se Škodovými závody smlouvu na dodání 12 kusů 21cm kanonů, 12 kusů 24cm houfnic, nemalého množství munice a pobřežního povelového přístroje PPP-1. Ten umožňoval elektrický přenos prvků pro střelbu v rámci celé baterie. Uzavřený obchod představoval pro Plzeňskou dělovku návrat na světovou špičku v tomto oboru. V roce 1938 si objednal dalekonosné škodovácké zbraně také tehdejší Sovětský svaz. Když Němci v březnu 1939 obsadili Čechy a Moravu, byly zakázky pro Turecko a Sovětský svaz v poměrně velkém stupni rozpracovanosti. Noví němečtí vlastníci zprvu neměli zájem z politických, ani z hospodářských důvodů realizaci těchto zakázek bránit. V roce 1940 odešly do Sovětského svazu podle dohodnutých dodacích lhůt nastřelené prototypy spolu s podklady pro licenční výrobu. Zároveň téhož roku odešly do Turecka první dvě 24cm houfnice. Potom však nastal v německém pohledu na tato děla obrat a zbytek turecké objednávky byl zabaven Wehrmachtem. Němci pak tato děla zavedli do své výzbroje pod označením 21 cm K 39 a 24 cm H 39. Němečtí dělostřelečtí odborníci uznali kvalitu a přednosti těchto zbraní a požadovali pokračování další výroby ve zdokonaleném provedení.

V případě 21cm kanonu dodaly Škodovy závody vylepšený typ V1, který pak dostal označení 21cm K 39/40. O rok později pak následoval typ se zjednodušeným ložištěm a opěrným chobotem lafety vzadu, který zvyšoval stabilitu při střelbě s malým náměrem. Tento typ V2 dostal označení 21cm K 39/41 a v letech 1942–43 bylo vyrobeno 20 kusů. Jedenáct jich odebral Wehrmacht a devět kusů se vyvezlo v roce 1944 do Švédska, kde byly zavedeny do výzbroje švédské armády pod označením 21 kanon M/42. Švédové projevili zájem o 21cm kanony poprvé v září 1939 za stejným účelem jako Turci. Kanony chtěli začlenit do svého systému pobřežní obrany. Ta v sobě zahrnovala kromě desítek stabilních pobřežních baterií různé ráže i pohyblivé baterie, schopné pokrýt svou palbou aktuálně ohrožené úseky svých hranic. Zde sloužily až do 70. let 20. století.

Osudy těžkých děl, které si ponechali Němci, byly různé. Zatímco 21cm K 39 si zabojovaly především na východní frontě, následné typy 21cm K 39/40 a 21cm K 39/41 směřovaly především na atlantické pobřeží do Francie a Norska. Svou přesnost kanony 21cm K 39/41 prokázaly 6. června 1944 v Normandii, kdy postřelovaly invazní spojenecké loďstvo a následně americké vojáky na pláži Utah. Než všechna děla vyřadila z boje svými 35,6cm děly bitevní loď Nevada, podařilo se jim mimo jiné potopit na vzdálenost 17 kilometrů torpédoborec Corry.

Vojenský historický ústav získal v roce 2015 výměnou ze Švédska jeden kompletní kus 21cm pobřežního kanonu typ V2, který byl pod číslem 7 vyroben v roce 1943 v Plzni ve Škodových závodech a v roce 1944 vyvezen do Švédska. Od roku 1989 se kanon nacházel v areálu historických pobřežních Göteborských kasáren, jejichž součástí je i vojenský přístav. Areál u ústí řeky Göta Älv sloužil v minulosti jako důležitý bod bránící vstup do vnitrozemí ze Severního moře. Dnes se v areálu nachází více útvarů, například Centrum švédských zdravotnických sil. Kanon prošel po převozu ze Švédska restaurováním a od roku 2017 je součástí stálé expozice Vojenského technického muzea v Lešanech.

Technická data kanonu:

Ráže: 210 mm

Délka hlavně: 9 530 mm

Hmotnost děla v palebném postavení: 35 500 kg

Hmotnost děla v přepravní poloze: 47 000 kg

Dostřel: 30 000 m

Hmotnost granátu: 135 kg

Počáteční rychlost střely: 800 m/sec

Maximální dostřel: 29 925 m

Náměrové pole pro střelbu: 0 – 45°

Odměrové pole: 360°

 

Jan Fedosejev

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…