Torzo šachových figurek z pozůstalosti pplk. gšt. Václava Kropáčka

Torzo šachových figurek z pozůstalosti pplk. gšt. Václava Kropáčka

Šachové figurky z chlebové střídky patří díky proniknutí do populární kultury ke známým fenoménům vězeňského života v nacistických káznicích, a pokud lze soudit z počtu dochovaných exemplářů, tak zcela oprávněně.

Prezentovanou šachovou sadu vyrobil během svého pobytu v pankrácké věznici někdejší pplk. gšt. Václav Kropáček (22. 6. 1898 Soběkury – 13. 12. 1943 Drážďany). Bývalý italský legionář a blízký spolupracovník gen. Aloise Eliáše se ihned po začátku okupace zapojil do odboje v řadách Obrany národa jako podnáčelník štábu ústředního vedení ON, současně zastával funkci přednosty politického oddělení a v neposlední řadě pracoval i v osobní komisi, která sledovala a evidovala osoby kolaborující s Němci. Již v průběhu prosince 1939 byl zatčen a vězněn nejprve v samovazbě přímo v Petschkově paláci a poté dva roky na Pankráci. Jako chodbař organizoval síť předávání zpráv (tzv. motáků), jež zachránila mnoho životů a mařila vyšetřování gestapa. V létě 1943 byl převezen do Budyšína a odtud do Drážďan, kde byl 27. 10. 1943 odsouzen německým lidovým soudem k trestu smrti a 13. 12. 1943 popraven stětím. Jeho obhájcem před německým lidovým soudem byl německý antifašista JUDr. Egon Kubuschock, jenž byl po jeho statečné obhajobě vyloučen z Německého svazu právních zástupců. Manželka Božena Kropáčková pokračovala v odboji i po zatčení svého muže, v jejím bytě byl ubytován například parašutista Adolf Opálka.

Vězeňské šachy Václava Kropáčka se dochovaly pouze ve stavu torza o 18 figurkách. Jako materiál pro výrobu posloužila chlebová střídka, která byla v případě „černé“ strany obarvena cihlově červenou barvou. Podle legendy se k jejich barvení používal naředěný roztok z krve, v tomto případě byl však použit k obarvení spíše poprašek naškrábaný ze stěny. Figurky byly barveny až po uhnětení a jejich spodní strana zůstala v původní chlebové barvě.

Do sbírky VHÚ Praha byly šachy věnovány v roce 2015.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…