Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Český malíř a legionář Jindřich Vlček (1885–1968) je pokládán za mistra akvarelové techniky, které se věnoval až do konce své umělecké dráhy. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je uloženo několik stovek jeho drobných tužkových kreseb, akvarelů a olejomaleb. Prezentovaná kresba zobrazuje interiér ruského venkovského stavení, jak je umělec poznal v době svého pobytu v Berezovce v roce 1917. Jednoduché vybavení malé prosvětlené místnosti působí velmi útulně. Malíř přizpůsobil tóny barev celkovému dojmu uspořádaného prostoru. U stolu sedí dívka, oděná do místního kroje. Před malým skládacím zrcadlem si pročesává vlasy.

Autor díla absolvoval Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni. V letech 1905–1906 studoval malířství na Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigra. Pro názorové rozpory s oficiální politikou se následně dobrovolně vzdal možnosti stipendia na vídeňské Akademii a odjel do Spojených států. V roce 1908 byl však po návratu do Čech zadržen a dva měsíce vězněn za nesplnění úředních předpisů. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 narukoval na východní frontu, kde byl krátce nato zajat. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Darnici, Orenburgu a Berezovce u Věrchně-Udinska. Po vstupu do čs. legií byl zařazen k písařskému oddělení Hlavního štábu čs. vojska na Rusi. V letech 1918–1920 cestoval po Sibiři, aby zaznamenal autenticky zdejší krajinu a místa, kudy procházeli příslušníci ruských legií. Do Československa se vrátil 23. lodním transportem v srpnu roku 1920. Poté byl přidělen k Uměleckému oddělení Památníku odboje. V roce 1922 odjel se členy komise Památníku odboje na bojiště u Zborova za účelem exhumace ostatků padlých. Dva měsíce se věnoval uměleckému ztvárnění míst, ve kterých se odehrála na počátku července 1917 jedna z nejslavnějších bitev našich novodobých dějin. Ve třicátých letech opustil Prahu a natrvalo se usadil v Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě.

Akvarel na papíře, 174 x 225 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1922.

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…