LAUTERBECK, Georg. Politia historica. O wrchnostech a sprawcých swětských. Knihy patery

LAUTERBECK, Georg. Politia historica. O wrchnostech a sprawcých swětských. Knihy patery

Dne 18. října 1599 zemřel pražský tiskař, zakladatel známé tiskárny, ale také spisovatel a historik, překladatel a humanista Daniel Adam z Veleslavína. Jeho osobnost a zejména jeho činnost byly oceňovány již jeho současníky a jeho věhlas přetrvává do dnešních dnů.

Daniel Adam z Veleslavína se narodil 31. srpna 1546 v tehdy ještě samostatné obci Veleslavín u Prahy. Studoval na pražské univerzitě a v letech 1569–1576 na ní také sám přednášel historii. Své působení na univerzitní půdě ukončil poté, co se koncem roku 1576 oženil s nejstarší dcerou tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Zároveň získal staroměstské měšťanství a brzy se začal uplatňovat v městské správě.

Do provozu tchánovy tiskařské dílny se zapojil prakticky okamžitě jako literární poradce, autor, překladatel a editor, ale postupně také více a více zastupoval stárnoucího Melantricha, jehož dílnu po jeho smrti v roce 1580 vedl během vleklých dědických sporů a nakonec ji roku 1589 také získal do vlastnictví.

Veleslavín byl tiskařem, který neupřednostňoval komerční zájmy, ale držel se určitého humanistického programu se vzdělavatelskými a osvětovými cíli. Netiskl tedy ve velkém finančně lukrativní tisky, ale díla si pečlivě vybíral a také vytvářel v okolí tiskárny komunitu podobně smýšlejících učenců.

Během let 1586–1589, kdy byl správcem dílny, a 1589–1599, kdy byl jejím vlastníkem, vydal nejméně 139 publikací. Vedle humanistických básní se jednalo o překlady soudobých zahraničních náboženských pojednání, překlady cestopisů či konverzační příručky a slovníky, které doplňoval českou slovní zásobou a rozšiřoval o frazeologii, přísloví a synonyma, čímž přispěl ke kodifikaci humanistické češtiny.

Zasloužil se také o popularizaci historie, a to v prvé řadě vlastním dílem nazvaným Kalendář historický a vydaným poprvé v roce 1578 ještě v dílně Melantrichově a podruhé znovu a s doplňky v roce 1590. Pořizoval také překlady kronik a historických pojednání autorů z celé Evropy. Tiskárna dále vydávala právnické a moralistické spisy nebo lékařskou, botanickou a zdravotnicky osvětovou literaturu včetně Mattioliho Herbáře. Přinášela řadu hodnotné literatury, zároveň ji ale činila finančně dostupnější širším vrstvám obyvatelstva díky omezení výtvarné výzdoby a počtu ilustrací.

Po převzetí dílny se Veleslavín již nemohl ve větší míře věnovat samotným tiskařským pracím a jeho role spočívala v naplňování programových cílů, výběru děl, jejich překladu či úpravě pro tisk a také v psaní rozsáhlých předmluv, které odrážejí Veleslavínovy názory. Technickou stránku tisku zajišťovali tovaryši v čele s faktorem, jímž se nejpozději po Veleslavínově smrti stal staroměstský měšťan Jonata Bohutský z Hranic. Ten vedl tiskárnu v období nezletilosti Veleslavínových synů a oženil se s vdovou po něm, ale nedokázal udržet vysokou úroveň dřívější humanistické produkce.

Představovaná kniha sice není celá dílem Daniela Adama z Veleslavína, jako jeho Kalendář historický, který se ve fondu knihovny VHÚ také nachází, obsahuje ale Veleslavínovu předmluvu a doplňky, které mají o znalostech a názorech tiskaře a historika také značnou výpovědní hodnotu. Prolínají se zde Veleslavínovy zkušenosti z městské správy na Starém Městě s humanistickými představami o správné vládě, ale také třeba se znalostmi lékařskými. V případě vydání z roku 1606 jde o dotisk učiněný už Veleslavínovými dědici a doplněný ještě o předmluvu Jonaty Bohutského. Samotné dílo Politia historica od Georga Lauterbecka bylo ve své době zásadní příručkou, Veleslavínem poprvé přeloženou do češtiny a vytištěnou u nás. Kniha v originále nazvaná jako Regentenbuch pojednává o správě měst a zemí a na kladných příkladech z historie ukazuje její ideální podobu.

 

Citace:

LAUTERBECK, Georg. POLITIA HISTORICA O Wrchnostech a Sprawcých Swětských. Knihy Patery : W nichž se obsahugj mnohá vžitečná naučenij, gakby se Králowstwij, Knijžetswij, Země, Obce y Města buďto w času pokoge aneb wálky, pobožně, sslechetně, chwalitebně a vžitečně řijditi a sprawowati mohla : Sebraná z mnohých Starých y nowých, Ržeckých, Latinských, Cžeských y Německých Historij, a Spisůw maudrých lidj o Spráwě Swětské. W Starém městě Pražském : v Dědicůw M. Danyele Adama z Weleslawjna, 1606. [11], 732, [31] s.

Dostupné online z: https://books.google.cz/books?id=azFfAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

 

Kristýna Jakl Ansorgová

Aktuálně



Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…