PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš Jan. Mars Moravicus

PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš Jan. Mars Moravicus

Dne 19. prosince 1629 se v rodině počáteckého řezníka narodil budoucí barokní historiograf a katolický duchovní Tomáš Jan Pešina, později užívající přídomek z Čechorodu. Proslavil se svými díly o historii Moravy, která se na dlouho stala hlavním pramenem poznání o moravských dějinách, a byl uznáván již svým známějším současníkem Bohuslavem Balbínem.

Studoval na jezuitských školách, nejprve od roku 1643 na gymnáziu v Jindřichově Hradci, poté od roku 1648 na jezuitské akademii v Klementinu v Praze. Stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. V roce 1653 obdržel kněžské svěcení a v následujících letech působil jako děkan v Kostelci nad Orlicí a v Litomyšli. V roce 1658 byl jmenován biskupským vikářem v Chrudimském kraji a o pět let později kanovníkem kapitul v Litoměřicích a na Vyšehradě. V roce 1666 se stal kanovníkem kapituly svatého Víta, s níž spojil svůj další život i literární působení.

Ve svatovítské katedrále byl postupně kazatelem, scholastikem a 4. května 1670 byl zvolen děkanem metropolitní kapituly. Současně působil i jako revizitační komisař na Kouřimsku, Chrudimsku, Královéhradecku a Boleslavsku, kde navštěvoval jednotlivé farnosti a zjišťoval jejich stav. V roce 1674 se ve svatovítské kapitule neúspěšně ucházel o uprázdněné místo probošta. V letech 1670–1675 za pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka zastával úřad oficiála a generálního vikáře.

Dostalo se mu též významného uznání vídeňského dvora, když byl jmenován císařským radou a posléze císařským falckrabětem. Oba úřady byly sice spíše čestného charakteru, ale stále poskytovaly držiteli i určité pravomoci (falckrabě měl například právo legitimovat nemanželské děti). Díky oblibě a podpoře přímluvců u dvora získal také šlechtický titul, a dokonce i vytoužený biskupský úřad, ačkoliv pouze titulární. V roce 1675 byl Leopoldem I. jakožto uherským králem jmenován titulárním biskupem samandrijským – tedy biskupem ve městě Smederevo na východě Srbska.

Již v roce 1663 vydal v Litomyšli první latinský spis o historii Moravy, Prodromus Moravographiae (Moravopis), v němž přinesl základní vlastivědné údaje a stručný přehled dějin této země. Moravskou historií se systematicky zabýval z podnětu svých profesorů a také Bohuslava Balbína, jenž byl Pešinovým blízkým přítelem, a dokonce mu věnoval své dílo Obrana jazyka slovanského, zvláště českého. Téhož roku jako Moravopis byl vydán také Pešinův spis Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae: Hungaria, flamma belli Turcici ardens popisující turecké výboje v Evropě a varující před tureckým nebezpečím.

Tomáš Pešina kromě studia archivních pramenů také sbíral a pořádal sbírky relikvií. Sestavil dva katalogy svatých ostatků ve svatovítském chrámu doplněných o jejich historii a historii katedrály – v roce 1673 to byl Phosphorus septicornis a o rok později Thesaurus in lucem protractus. Jeho blízký vztah ke svatovítské katedrále dokládá skutečnost, že jí odkázal část svého jmění. Tomáš Pešina se stal obětí morové rány, která zachvátila Prahu v létě roku 1680. Zemřel 3. srpna, poté co odmítl opustit pražskou katedrálu a ukrýt se před epidemií.

Prezentovaná kniha Mars Moravicus je největším dílem Tomáše Pešiny a jeho druhým spisem o historii Moravy. Přináší nejen líčení válečných událostí, ale také politických dějin. Jedná se sice o katolické protireformační pojetí historie, zároveň v něm ale prosvítá Pešinova láska k rodné zemi a její slavné minulosti. Její nepochybný význam pak tkví zvláště v tom, že byla zdrojem poznání o moravských dějinách pro řadu dalších generací historiků.

 

Citace:

PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš Jan, Mars Moravicus Sive Bella Horrida et Cruenta, Seditiones, Tumultus, Praelia, Turbae: & ex iis enatae Crebrae et Funestae Rerum Multationes, Dirae Calamitates, Incendia, Clades, Agrorum Depopulationes, Urbium Vastitates, Aedium Sacrarum et Prophanarum Ruinae, Arcium et Oppidorum Eversiones, Pagorum Cineres, Populorum Excidia, & alia id genus mala, quae Moravia hactenus passa fuit. Typis Joannis Arnolti de Dobroslawina, Pragae 1677.

Dostupné online: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:52688e6d-9dff-11e0-a742-0050569d679d?page=uuid:5277346e-9dff-11e0-a742-0050569d679d

 

Kristýna Jakl Ansorgová

Aktuálně



Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…
V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

26. 04. 2025
Krásné slunečné počasí a modré nebe, které naznačovalo, že budou provedeny avizované…
Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

23. 04. 2025
Poslední dubnovou sobotu roku 2025 bude zahájena 57. návštěvnická sezona Leteckého muzea…
Historici VHÚ Praha v Itálii zahájili hned několik výstav, zazněly zde i jejich referáty věnované 80. výročí konce 2. světové války

Historici VHÚ Praha v Itálii zahájili hned několik výstav, zazněly zde i jejich referáty věnované 80. výročí konce 2. světové války

22. 04. 2025
Velvyslanectví České republiky v Itálii, Generální konzulát České republiky v Miláně, Honorární…