O atomové pumě ve Vojenských listech

O atomové pumě ve Vojenských listech

Svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 bylo přelomovou dějinnou událostí, která rezonovala po celém světě. Obnovené Československo v tom nebylo výjimkou. V říjnu 1945 vyšel v časopise čs. armády Vojenské listy článek od důstojníka letectva Stanislava Krejčíka, v němž byla tato nová zbraň, „přinášející náhlá a okamžitá rozhodnutí“, představena. Větší část příspěvku je věnována vysvětlení základních principů radioaktivní přeměny a fungování atomové bomby, přičemž autor vychází z prozatím známých faktů ze zahraničního tisku. Úplný závěr textu je ale chmurnou úvahou nad budoucností lidské civilizace, které se v blízké budoucnosti má dle slov autora dostat vhodného prostředku ke spáchání sebevraždy, bude-li to tedy jejím přáním. Odpovědnost dává pisatel obecně lidstvu, i když o tom, jak bude jaderná energie využívána, reálně rozhodovali hlavně představitelé supervelmocí.

Autor článku Stanislav Krejčík, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, vykonával u 312. stíhací perutě funkci technického důstojníka a později sloužil na jiných technických postech v rámci britské RAF. Nedlouho po návratu do Československa přešel z armády do civilního letectví, ale již v roce 1946 odešel znovu do zahraničí pracovat v mezinárodní letecké dopravní asociaci IATA. Do ČSR se již nevrátil, i když k tomu byl po nástupu komunistické diktatury v roce 1948 vyzýván.

Časopis Vojenské listy vycházel pouze od května do prosince roku 1945. Ministr národní obrany Ludvík Svoboda označil v úvodníku prvního čísla jako jeho hlavní úkol seznámit naše vojáky s Rudou armádou, aplikovat její zkušenosti v našem vojsku a pomáhat utužit vzájemnou spolupráci. O západních spojencích se vůbec nezmínil. Obsah prvních čísel Svobodově definici poměrně odpovídal, neboť se hojně využívalo překladů sovětských článků. Postupně ale rostla nespokojenost s tématy příspěvků a v úvodníku k listopadovému číslu redakce přiznává, že dosud publikovaný obsah je vystaven kritice čtenářů. Část kritických hlasů volala spíše po navázání na prvorepublikové Vojenské rozhledy, než po navýšení přítomnosti Rudé armády v tématech. Redakce slíbila do nového roku změny, hlavně co se týče odbornosti příspěvků. Ty však již nenastaly, protože Vojenské listy přestaly po prosincovém čísle vycházet. Později je nahradil časopis Vojenská mysl, vytvořený podle sovětských vzorů.

 

Citace:

KREJČÍK, S. Atomová puma. Vojenské listy. 1945, roč. 1, č. 6, s. 25-28. Dostupné z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:d1f6ba33-9ab0-11e9-8cfc-005056b73ae5.

 

Marek Fišer

Aktuálně



Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

02. 12. 2025
Od sedmdesátých let minulého století usiloval Sovětský svaz o postavení globální mocnosti.…