Úspěšná balkánská ofenziva Ústředních mocností zahájená v říjnu 1915 donutila srbské vojsko opustit vlastní území, které rok předtím úspěšně ubránilo proti rakousko-uherské armádě. Kvůli vstupu Bulharska do války byly Srbům odříznuty ústupové cesty na jih, a tak bylo srbské vrchní armádní velení nuceno 25. listopadu 1915 vydat rozkaz k ústupu k pobřeží Jaderského moře, do albánských přístavů. Strastiplnou cestu musela absolvovat nejen srbská armáda, ale též velké množství civilistů a v neposlední řadě také mnoho rakousko-uherských vojáků nacházejících se v srbském zajetí.
Jedním z nich byl i Čech Josef Kápar, jenž na rozdíl od mnohých jiných pochod k Jadranu přežil a zaznamenal tuto „albánskou golgotu“ ve svých vzpomínkách, vydaných po válce tiskem pod názvem Cestou kamenitou. Popisuje hlad, smrt na cestě, promrzlé a vyhladovělé muže, kteří padali po desítkách, loupeže i ztrátu posledních zbytků lidskosti. Zmiňuje příchod na břeh moře, kde v albánském Vlorë (Valona) čekali zajatci na italské lodě, jež je měly odvézt. Dle jeho líčení: „Polonazí, hladem šílející čekáme v bouři a dešti na břehu moře svého vykoupení. Jen pohledem na mihotající se v dálce světla italských lodí jsme zdržováni od toho, abychom se nevrhli do vln a neukončili rázem strašných svých muk.“
Zajatci byli povětšinou transportování na italský ostrov Asinara, kde jich ještě tisíce zemřely na následky vyčerpání a infekční nemoci. Pro Kápara byl však příjezd na ostrov vysvobozením: „Tam jsme zase uvěřili, že člověk může být člověkem.“ Kápar se později dostal do Francie a vstoupil zde do československých legií. To byl asi jeden z důvodů, proč byly jeho vzpomínky vydány nákladem Památníku odboje, jednoho z předchůdců dnešního Vojenského historického ústavu Praha.
V knize stojí za povšimnutí i realistické monochromní kresby malíře Jana Paška, který stejně jako Kápar prošel srbským zajetím a později vstoupil do čs. vojska ve Francii. Publikace je volně dostupná na Digitální studovně Ministerstva obrany ČR.
KÁPAR, Josef. Cestou kamenitou. Praha: Památník odboje, 1920, 116 s. Dostupné také z Digitální studovny Ministerstva obrany: https://digitalnistudovna.