O kultu osobnosti v časopise Lidová armáda

Dne 25. února 1956, v jednom ze závěrečných dní XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, přednesl první tajemník KSSS Nikita S. Chruščov referát s názvem O kultu osobnosti a jeho důsledcích. Chruščov v něm odsoudil glorifikaci někdejšího sovětského vůdce J. V. Stalina, zmínil se o jeho zásadním podílu na zločinných čistkách ve straně a také kritizoval jeho chyby v období druhé světové války. Přestože Chruščov přednesl svoji řeč na uzavřeném zasedání, kam nebyli pozváni zahraniční delegáti ani novináři, obsah referátu se dostal mimo kremelské zdi. Byli o něm spraveni i představitelé Komunistické strany Československa v čele s Antonínem Novotným.

Stalinův kult už nebylo možné dál pěstovat, a tak stranické kanály a čs. média započaly s jeho opatrným zpochybňováním. Tomuto procesu neušly ani publikace ozbrojených sil. V druhém květnovém čísle časopisu Lidová armáda vyšel úvodník s názvem „Kult osobnosti a jeho projevy v armádě“. Text je z větší části opatrný, hovoří obecně o škodlivosti vyvyšování jednotlivce nad lidové masy a vyhýbá se jmenování konkrétních Stalinových zločinů, které zazněly na Chruščovově projevu – v souvislosti s vojskem například likvidace velitelského kádru Rudé armády.

Článek přináší i kritiku lokálního nositele kultu osobnosti, za něhož byl označen Alexej Čepička. Posloužil jako vhodná oběť, neboť nedlouho před uveřejněním květnového čísla Lidové armády byl odvolán z místa ministra národní obrany a dalších politických funkcí. Čepička byl prakticky jediný vrcholný představitel KSČ, který byl v důsledku kritiky kultu osobnosti takto postižen. Výtky jsou opět spíše obecnějšího rázu: zneužívání vysoké funkce, přivlastňování si kolektivních úspěchů nebo přílišná centralizace, byrokratizace a izolace armády od lidu. Konkrétní pochybení (či dokonce zločiny) chybí. To ostatně charakterizuje veškerou kritiku kultu osobnosti v československém veřejném prostoru.

Lidová armáda byl časopis Hlavní politické správy, armádního orgánu pro politickou kontrolu, ideologickou výchovu a agitaci v duchu politiky komunistické strany. Mnozí redaktoři a přispěvovatelé se později rekrutovali z řad absolventů Vysoké školy politické ÚV KSČ. Články byly určeny především vojenským politickým pracovníkům a velitelům. Periodikum vycházelo od roku 1951 až do pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989. Najdete ho online zpřístupněný na Digitální studovně Ministerstva obrany.

Citace:

Kult osobnosti a jeho projevy v armádě. Lidová armáda. 1956, roč. 6, č. 10, s. 481-487. ISSN 0323-1097. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:19a6189a-820b-11ed-bc56-001b63bd97ba

Marek Fišer