Vojsko v republice Československé.

Vojsko v republice Československé.

Základním cílem brožury, kterou sepsali na začátku 30. let pracovníci Ministerstva národní obrany, je informovat. Už jen fakt, že nebyla vydána MNO, ale Státním nakladatelstvím, svědčí o tom, že měla mít celospolečenský dopad. Snahou autorů bylo komplexně popsat organizaci, úkoly a pravidla fungování armády, tudíž mohla kniha sloužit široké veřejnosti jako jakýsi průvodce Československou armádou.

Hlavní cílovou skupinou, ke které měly informace doputovat, však v tomto případě byli mladí muži, kteří se chystali nastoupit vojenskou službu. Nejrozsáhlejší část knihy se totiž podrobně věnuje problematice odvodní povinnosti a informuje tak čtenáře například o tom, na koho se tato povinnost vztahuje, kam se má dotyčný dostavit, podle jakých kritérií může být odveden/neodveden, popřípadě zařazen do náhradní zálohy, kde je mu umožněno absolvovat jen zkrácenou vojenskou službu. Stejně tak jsou zde pro zájemce rozvedeny další možnosti vojenské služby nad rámec té základní – např. systém délesloužících poddůstojníků, záložních důstojníků a samozřejmě také podmínky postupu na pozici rotmistra či důstojníka z povolání.

Kniha je přirozeně sepsána v duchu ideálů první republiky a autoři si i přes evidentní snahu o věcnost neodpustili uveřejnit občas některý v té době obvyklý mýtus (např. o „obnoveném“ československém státě) a chvílemi život v Čs. armádě příliš idealizují – například tvrzení, že v armádě „není sporů národnostních, třídních a náboženských“ je také celkem daleko od pravdy.

Pro dnešního čtenáře samozřejmě již nemá tato brožura praktický význam, avšak z badatelského hlediska se jedná o výborný pramen pro výzkum struktury a fungování prvorepublikové armády. Je nesporné, že má spíše kompilační ráz, avšak i tak může výrazně posloužit jako zdroj rychle dohledatelných informací k dané problematice. Stejně tak mohou být užitečná i doplňková vyobrazení a tabulky, kde je zpřehledněna unifikace a reorganizace armády po skončení první světová války a návratu legionářů a uvedena její následná struktura, včetně všech zavedených výložek a distinkcí u jednotlivých armádních složek.

Citace:

KOHOUTEK, Josef, Václav KROPÁČEK a Miroslav HLADÍK. Vojsko v republice Československé. Praha: Státní nakladatelství, 1933, 126 s.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…