SCHLICHTEGROLL, Nathanael von. Talhofer: ein Beytrag zur Literatur der gerichtlichen Zweykampfe im Mittelalter

Jméno Hanse Talhoffera je neodmyslitelně spojeno s uměním šermu. Tento švábský rodák je poprvé zmíněn v 30. let 15. století v souvislosti se soudním sporem, v němž zastupoval salcburského arcibiskupa. O dekádu později o něm prameny hovoří již jako o profesionálním šermířském mistrovi a z počátku 40. let také pochází jeho nejstarší datovaný rukopis z celkově čtyř zachovaných archetypů. Ty měly charakter spíše osobních poznámek či příruční literatury než učebnice šermu v pravém slova smyslu, jak ji známe z pozdějších období, ale reflektovaly možnosti praktického použití šermu jak na bitevním poli, tak v civilním životě. To zahrnovalo několik oblastí: z nejpodstatnějších jmenujme praktickou sebeobranu a šerm různými druhy chladných zbraní (dlouhý meč, tesák i v kombinaci s pěstním štítkem, dřevcové zbraně atd.), souboje turnajové a v nezanedbatelné míře souboje soudní.

Řešení právního sporu soubojem mělo na geografickém území dnešního Německa dlouholetou tradici (více či méně kodifikovanou právními normami na úrovni říšské), nicméně se jednalo o dosti rozšířený a tradiční způsob řešení především nemajetkových sporů. Na lokální úrovni měl však soudní souboj velice propracovaná pravidla s jasným ukotvením v zákonech platných v rámci menšího správního celku. Toto dokládá mimo jiné skutečnost, že Talhofferův Fechtbuch se soudním soubojem zabývá poměrně obsáhle, což může svědčit o poptávce výuky šermu pro tento účel.

Za zvláštní zmínku pak stojí jeho autorské vyobrazení použití speciálních soubojových štítů, na evropské poměry dosti atypicky tvarovaných; tyto štíty bylo možné použít buď v kombinaci s chladnou zbraní či dřevěným obuškem, nebo obouručně. Štít bylo možné díky jeho tvarování umožňujícímu zachytit krk či nohy protivníka využít i velmi ofenzivně. Pozoruhodnou část pak tvoří kapitola popisující souboj, kde proti sobě stojí muž a žena: jistý nepoměr ve fyzickém potenciálu soupeřů byl vyvážen tím, že muž stál při souboji vedeném sáčky s pískem či dřevěným palcátem po pás ve vyhloubené jámě. Všechny čtyři dochované Talhofferovy archetypy měly ráz osobní příručky, ale pro svou univerzálnost a záběr témat se stal často citovaným, a tím pádem i velmi známým autorem.

Soudní souboj jako právní fenomén se pak stal na počátku 19. století předmětem studia z hlediska právního i z řady dalších. V souvislosti s napoleonskými válkami se do tradice soubojů často promítal německý patriotismus ve snaze podpořit ideu bojovného ducha již od samého počátku. V rámci serióznějšího akademického přístupu se tématu věnuje prezentovaná kniha Nathanaela von Schlichtegrolla (1794 Gotha – 1859 Mnichov), absolventa studia práv v Landshutu, v Göttingenu a v Erlangenu. Studium práv, započaté roku 1813 a přerušené službou v pruské armádě v rámci protinapoleonské koalice, dokončil v roce 1817 promocí ze státního práva. Vzdělání v daném oboru nasměrovalo jeho kariéru do státní správy. Nejprve působil jako přísedící zemského soudu, jako policejní komisař v Mnichově, jako zemský soudce v Tegernsee a dokonce i jako archivář tehdejšího Bavorského říšského archivu.

Roku 1845 byl jmenován dvorním radou a o šest let později začal přednášet na mnichovské univerzitě o diplomatice a jejích pomocných vědách. Z doby záhy po ukončení jeho studií a nástupu na místo soudního přísedícího pak pochází jeho studie o Talhofferově zachycení soudního souboje. Poměrně obšírný úvod do problematiky soudního souboje v Německu nezapře autorovu právní erudici, nicméně nese znatelné stopy nedávno ukončeného válečného konfliktu s Napoleonem v podobě nacionalistického akcentu. Zbytek textové části tvoří samotný rozbor Talhofferova díla.

Svazek podélného formátu s šesti celostrannými litografickými reprodukcemi Talhofferových perokreseb je vázán v lepenkové vazbě s pokryvem ze škrobového papíru. Titul je dedikován tehdejšímu bavorskému ministru vnitra hraběti z Thürheimu.

Hans Talhoffer je pro studium středoevropských bojových umění doby přelomu pozdního středověku a raného novověku zásadním autorem. Právní analýza kontextu vzniku jeho děl je méně známým, ale velice zajímavým pohledem nejen na jeho osobu a tvorbu, ale i jeho dobu.

Citace: SCHLICHTEGROLL, Nathanael von. Talhofer: ein Beytrag zur Literatur der gerichtlichen Zweykampfe im Mittelalter. München : Litographischen Kunstanstalt bey der Feyertags-Schule, 1817. [4], IV, 36 s.; VI l. obr. příl.