Lze bez nadsázky říci, že Henry Kissinger patří k legendám americké diplomacie. Jeho kariéra byla závratná. Jako německý židovský emigrant to dotáhl až na pozici státního tajemníka dvou prezidentů USA.
Kissinger se narodil v německém Fürthu roku 1923. S tím, jak se v Německu postupně od roku 1933 stupňovaly perzekuce proti židovskému obyvatelstvu, se Heinzovy (takové bylo Kissingerovo rodné jméno) rodiče rozhodli roku 1938 emigrovat do Spojených států. Heinz se velmi rychle aklimatizoval a začal večerně navštěvovat Washington High School a ve dne pracoval v továrně. V roce 1943 se nechal odvést do armády a zároveň získal americké občanství. Sloužil u 84. pěší divize. Nakonec se však dostal k vojenské kontrarozvědce jako tlumočník. V červnu 1945 měl na starosti denacifikaci okrsku Bergstraße ve městě Besheimu.
Od roku 1946 začal vyučovat na European Command Intelligence School v Camp King. V roce 1950 získal na Harvardu bakalářský titul v politických vědách, roku 1951 pak magisterský titul a konečně roku 1954 pak titul PhD. Jeho disertační práce se zabývala evropskou metternichovskou politikou po napolenských válkách. Disertace byla roku 1957 vydána pod názvem A World Restored: Metternich, Castlereagh and the Problems of Peace (česky vyšlo roku 2009 pod názvem „Obnovení světového řádu: Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812-1822). Kissingerova hvězda od této chvíle strmě stoupala a svého zenitu dosáhla v letech 1973 až 1977, kdy Kissinger působil jako státní tajemník prezidentů Geralda Forda a Richarda Nixona.
Námi představovaná publikace spadá do raného období Kissingerovy kariéry. Byla vydána roku 1957 a představuje Kissingerův pohled na možnosti americké zahraniční politiky po vynálezu atomové bomby. Avšak téměř stejně intenzivně, jako se věnuje mezinárodně politickým souvislostem, se autor knihy zabývá i vojenskou částí této problematiky – účinností samotných bomb na města, výběrem cílů, vlivy záření atd. Kissingerova práce je velmi cenná mimo jiné také z důvodu data svého vzniku. Kniha vyšla v roce 1957, krátce po maďarském povstání a po Suezské krizi roku 1956. A jen několik let po ukončení korejské války. Je třeba zdůraznit, že to byl korejský konflikt, který jasně ukázal, že je možná tzv. omezená válka mezi velmocemi, i pokud vlastní atomovou zbraň. A právě tato tzv. omezená válka tvoří leitmotiv Kissingerovy práce.
Nepochybně se jedná o zásadní práci, která nejenže dobře analyzuje situaci, v níž se nacházela americká zahraniční politika kolem poloviny 50. let, ale také podává erudovaný výklad o teoretických možnostech použití – či nepoužití - atomových zbraní v případě „horké“ konfrontace mezi USA a SSSR. Nejen z těchto důvodů by kniha neměla uniknout pozornosti čtenáře.
Citace:
KISSINGER, Henry Alfred. Nuclear Weapons and Foreign Policy. New York: Harper&Brothers, 1957. 464 s.