Emil Filla, Ludvík Bavorský, Holandsko, 1918.

Emil Filla, Ludvík Bavorský, Holandsko, 1918.

Za svého pobytu v Holandsku v roce 1915 navázal český malíř a grafik Emil Filla styky s československým zahraničním odbojem a vstoupil do tajné organizace Maffie.  V letech 1917–1918 vytvořil soubor více než dvaceti karikatur, vydávaných v holandském satirickém týdeníku Michel im Sumpf. Většina Fillových kreseb se vztahovala ke konkrétním osobnostem a válečným událostem. Protože zmíněný časopis vydával spolu s německým spisovatelem Hugo Delmesem, byly jeho karikatury namířeny především proti německému militarismu.

Prezentovaná tušová kresba jako jedna z ilustrací zmíněného časopisu vznikla přímo v umělcově bytě v Amsterdamu, kde současně probíhaly i redakční práce. Bavorský král Ludvík III. je zde zobrazen při kruté drezuře býka s hlavou německého maršála Paula von Hindenburga. Karikatura je doplněna textovou částí ve znění: „Ludwig bavorský: Nechť ta bestie ještě jednou skočí a ústí Rýna bude naše.“. Drezuru sleduje německý císař Vilém II., ale také fiktivní figura starogermánského bojovníka. Ilustrace je především kritikou německé expanzivní strategie vůči Francii.

Emil Filla (1882–1953) je pokládán za vrcholného představitele českého kubismu 20. století. Narodil se 3. dubna 1882 v Chropyni do rodiny železničního úředníka. V umělecké tvorbě hledal vlastní cestu ve stylu francouzského kubismu a expresionismu. Ve třicátých letech 20. století vedl redakčně umělecký měsíčník Volné směry. Několik let byl i politicky činný, pracoval na ministerstvu zahraničí a působil v diplomatických službách. Před druhou světovou válkou byl inspirován ve své figurální tvorbě předzvěstí nového válečného konfliktu. Zpracovával témata boje a zápasu ve zvířecí říši. Ke kubismu v kombinaci s krajinomalbou se umělec vrátil až po roce 1945.

Papír, tuš, 32 x 23 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1923.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…