Otto Gutfreund, Ruští legionáři, 1924–1926

Otto Gutfreund, Ruští legionáři, 1924–1926

Jedna ze dvou dochovaných sádrových studií čs. legionářů vynikajícího českého sochaře Otty Gutfreunda se stala předlohou pro realizace plastik, vyráběných sériově v keramických závodech Keras v Bechyni ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Studie představuje postavy příslušníků 3. čs. střeleckého pluku a 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa. Na povrchu sousoší jsou dobře znatelné autorovy tahy štětce. Obličeje obou vojáků jsou propracovány do posledních detailů. Signování umělce v typické podobě „gutfreund“ je umístěno na podstavci.

Otto Gutfreund (1889–1927) vstoupil hned na počátku první světové války, v srpnu roku 1914, do řad českých a slovenských dobrovolníků v rámci francouzské armády. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu, kde zahynulo několik jeho nejbližších přátel.   Na podzim roku 1915 se Gutfreund otevřeně postavil spolu se třemi příslušníky roty Nazdar do čela odporu Čechů a Slováků proti tzv. Bérengérovu zákonu, podle něhož nesměli být přijímáni do francouzské armády vojáci států, bojujících na straně nepřátel Francie (včetně Rakousko-Uherska). Rota Nazdar byla také z tohoto důvodu zrušena a její vojáci rozptýleni do cizineckých jednotek. Za účast v tzv. „aféře kaprálů“ byl Gutfreund odsouzen a až do konce války vězněn ve francouzských internačních táborech. Teprve intervence představitelů československé vlády na podzim roku 1918 vedla k jeho propuštění. Do nové republiky se zatrpklý umělec zpočátku nechtěl vrátit, avšak existenční problémy ho přece jen přiměly v roce 1920 k návratu. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout  talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou v červnu roku 1927 ve Vltavě.

Sádra, polychromie, výška 50 cm.

Umělecké dílo je součástí původní sbírky Památníku odboje.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…