Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Figurální bronzová plastika náleží k vrcholu tvorby jednoho z největších českých sochařů 20. století. Jan Štursa (1880–1925) vytvořil podobně jako u Raněného (1921) kompozičně dokonalé dílo, které glorifikuje v podobě útlé postavy chlapce s vavřínovou ratolestí vznik samostatného Československa. Tělo se jen lehce opírá prsty nohou o podstavu, jakoby se chtělo odpoutat od tíže nesvobody předchozích staletí.

Roku 1914 Štursa narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě a odtud odjel na frontu do Haliče. Byl zařazen k pracovnímu oddílu jako sapér. Nejdříve kopal zákopy, později se dostal k polní poště. V roce 1915 byl vážně zraněn výbuchem miny. Léčil se několik měsíců ve vojenské nemocnici v Jihlavě, přesvědčen, že se na frontu již nevrátí. Na počátku roku 1916 se setkal náhodou v jedné z místních restaurací s dávným přítelem ze studií, malířem Aloisem Podlouckým. Měl na očích černé brýle, a tak jej Podloucký málem nepoznal. Zajistil ovšem, aby byl Štursa po zdravotní dovolené zařazen k umělecké skupině 81. pěšího pluku. Společně s vídeňským sochařem Bauerem pracovali všichni tři v improvizovaném ateliéru jihlavských kasáren.

Po válce se Jan Štursa Kromě pedagogické činnosti na Akademii podílel i na velkých architektonických zakázkách. V letech 1922–1923 vytvořil čtyři reliéfy s motivy oslavujícími hrdinství legií na frontách první světové války pro průčelí pražské Legiobanky (Zborov, Sibiřská magistrála, Vouziers, Doss´ Alto). Na vnější výzdobě Gočárovy stavby se Štursa spolupodílel s Ottou Gutfreundem.

Roku 1924 se u Štursy začaly objevovat projevy vážné choroby, která postupně paralyzovala jeho mozkovou činnost. Po neúspěšných pokusech o léčbu na brněnské klinice si začal být na počátku následujícího roku plně vědom toho, co jej čeká. Proto zvolil počátkem května 1925 raději dobrovolnou smrt. Do poslední chvíle však neustával v umělecké činnosti.

Bronz, mramor, výška 61 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1933 formou převodu z Národní galerie v Praze.

Aktuálně



Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

18. 09. 2025
První ročník Army Film Festivalu se bude konat v kině Atlas a také…
Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

17. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…
Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

17. 09. 2025
Přednáška o pozoruhodném mezinárodním projektu věnovaném pátrání po původu a válečných osudech…
Lhaní účinnější než výstřely

Lhaní účinnější než výstřely

15. 09. 2025
V současné době sociálních sítí a mediální moci televizních stanic je při mezinárodních…
Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

12. 09. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová dnes v památníku v Praze na Vítkově vyznamenala…