[ROTHENBURG, Friedrich Rudolf von.] Die Waffenthaten der Oestreicher im Jahre 1809

Koaliční války proti revoluční a posléze napoleonské Francii zmítaly Evropou přes 20 let (1792–1815) a přinesly dalekosáhlé změny, nejen ohledně hranic evropských států, ale nakonec se staly i milníkem ve vývoji celé společnosti, neboť její proměnu ve společnost národní a občanskou již nešlo zastavit žádnou „svatou aliancí“. I vojenství prošlo během těchto bouřlivých let velkou proměnou a přineslo kromě rozšiřování technických novinek (raketové dělostřelectvo, pozorovací balóny atd.) i první pokusy o militarizaci společnosti – např. Prusko zavedlo celoplošnou brannou povinnost, Rakouské císařství se spokojilo zatím jen se zřízením zeměbrany. Také samotná strategie vojenských operací nabrala agresivnější podobu, místo manévrové války „starého režimu“ 18. století preferoval Napoleon I. přímou konfrontaci a zničení armády protivníka. I díky tomu se nejednalo o jeden dlouhý konflikt, ale o sérii kratších válek, mezi nimiž poražené mocnosti potřebovaly čas k nabrání nových sil. V letošním roce si připomínáme 210. výročí 5. koaliční války roku 1809, kterou se zabývá i prezentovaná kniha.

Rakouské císařství, jehož důležitou součástí byly i české země, utrpělo od Napoleona fatální porážku ve třetí koaliční válce roku 1805 (zakončené bitvou u Slavkova), přičemž čtvrté koaliční války let 1806–1807 se neúčastnilo. Počátkem roku 1809 ale dospělo k názoru, že je třeba využít toho, že je císař Francouzů Napoleon vázán válkou ve Španělsku a Portugalsku, a proto se rozhodlo vpadnout do Bavorska, severní Itálie a Varšavského knížectví a vojensky revidovat mírové podmínky roku 1805. Vrchní velitel armády, bratr rakouského císaře Františka I., generalissimus Karel arcivévoda Rakousko-Těšínský s rozpoutáním války nesouhlasil, neboť považoval za problematické nedokončené vojenské reformy i mezinárodní izolaci Rakouského císařství, které ve válce podporovala jen Velká Británie. Přesto se musel postavit do čela hlavní rakouské armády, která 10. dubna 1809 vtáhla, dle pamětníků za zpěvu českých a slovanských bojových písní, do Bavorska.

Záhy se ovšem ukázalo, že Napoleon I. již ve Španělsku není a jeho Velká armáda je schopná reagovat velmi rychle. Ve dnech 19. - 23. dubna došlo na hlavním bojišti v Bavorsku k sérii bitev (19. Teugn-Hausen, 20. Abensberg, 21. Landshut, 22. Eggmühl a 23. Řezno/Regensburg), v nichž utrpěly rakouské sbory dílčí porážky, v jejichž důsledku byla Karlova armáda rozdělena na dvě části a donucena k rychlému ústupu do Čecha a do Rakouska. Rakušanům se nedařilo ani na jiných bojištích. Ačkoliv v bitvě u Sacile 15. - 16. dubna porazil arcivévoda Jan italského místokrále a Napoleonova adoptivního syna Eugèna de Beauharnais, záhy byl ale nucen i kvůli postupu dalších francouzských sil z Dalmatského pobřeží do jeho týlu severní Itálii vyklidit a ustupovat až do Uher a k Bratislavě. Třetí rakouská armáda vedená arcivévodou Ferdinandem Karlem Rakouským-d'Este 19. dubna „utrpěla“ při postupu na Varšavu Pyrrhovo vítězství v bitvě u Raszinu, což ji zastavilo a zvolna obrátilo na ústup do Haliče. Rakušanům se dařilo již vlastně jen na sekundárních bojištích, kterými bylo sasko-české pomezí a Tyrolsko, kde povstali proti bavorským okupantům horalé Andrease Hoffera.

Prezentovaná publikace v pevných deskách formátu asi A5 přináší celkový přehled válečných událostí páté koaliční války na „rakouských bojištích“, včetně tažení brunšvického dobrovolnického sboru k Severnímu moři. Text knihy je doplněný rozkládacími kolorovanými rytinami s plánky nejdůležitějších bitev. O autorovi knihy Friedrichovi Rudolfovi von Rothenburgovi (1796–1851) víme jen tolik, že byl poručíkem pruského dělostřelectva, a s ohledem na jeho datum narození můžeme předpokládat, že se osobně zúčastnil šesté nebo sedmé koaliční války. Zůstává však ve stínu svého slavnějšího o sto let staršího soujmenovce. Publikace na svoji dobu poněkud netradičně obsahuje ještě před úvodem do problematiky jednostránkový přehled použité literatury. Za pozornost stojí i exlibris knihy, které ji řadí původně do vlastnictví důstojnické knihovny c. a k.  královéhradeckého pěšího pluku č. 18.

Ačkoliv laický čtenář nejspíš upřednostní novější a českojazyčné zpracování problematiky války roku 1809, věříme, že i prezentovaná kniha zaujme odbornější část veřejnosti. Knihu, která byla vydána necelých 30 let po válce, lze považovat za nostalgicky dobové připomenutí výročních událostí.

Knihu si můžete on-line přečíst zde nebo zde.

Citace:

[ROTHENBURG, Friedrich Rudolf von.] Die Waffenthaten der Oestreicher im Jahre 1809. Wien : Hirschfeldschen Buchdruckerei, 1838. 221 s.