Miloslav Smolka, Ulice města Kjóto, 1919.

Miloslav Smolka, Ulice města Kjóto, 1919.

Výtvarník a legionář Miloslav Smolka (1891 ̶ ?) vystudoval malířství na soukromé výtvarné škole v Praze u jejího majitele, profesora Karla Reisnera. V roce 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 28. Na východní frontě v Haliči byl zajat a transportován do ruského zajateckého tábora v Tjumeni. V místním kostele restauroval fresky a rozměrná plátna. V roce 1916 se přihlásil jako dobrovolník k záložní rotě 1. čs. střeleckého pluku. Po účasti v bitvě u Zborova byl povýšen na praporčíka a vyznamenán křížem sv. Jiří IV. třídy.  V létě roku 1918 byl při bojích u Kazaně zraněn průstřelem do pravého kolene, avšak prakticky ihned po vyléčení se vrátil opět do služby. V hodnosti poručíka byl jmenován velitelem chemického oddělení 1. čs. střeleckého pluku a od února 1919 působil ve funkci velitele plukovní policie.

Nedlouho po svém zařazení k Informačně-osvětovému odboru čs. legií v Rusku v roce 1919 byl vyslán na studijní cestu do Japonska. Minimalistickým uměleckým formám příliš nakloněn nebyl. Kresby, dochované z té doby, jsou plné barev a rozevlátých tahů. Mezi ně patří i drobná kresba, na níž autor zachytil pohled do jedné z ulic centra japonského města Kjóto. Základní linie jsou nakresleny tužkou. Barevné pastelky dotahují kontury domů. Postava dívky v kimonu, opřené o telegrafní sloup, je jedinou figurou na liduprázdném místě.

Do Československa se Miloslav Smolka vrátil 14. lodním transportem v únoru 1920. V Památníku odboje působil ve funkci osobního referenta, později se stal správcem obrazárny, umístěné v prostorách letohrádku Hvězda. Svůj umělecký talent využil ve tvorbě návrhů vojenských praporů a pomníků, budovaných na památku padlých legionářů.

Papír, tužka, 17 x 24 cm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora ve dvacátých letech 20. století.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…