SCHILLER, Friedrich. Wallenstein.

SCHILLER, Friedrich. Wallenstein.

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) je osobností, o které slyšeli na hodinách dějepisu jistě všichni z nás. Tento významný císařský vojevůdce se ovšem nezapsal pouze do historických učebnic a odborné literatury; stal se také hlavní postavou značného množství uměleckých děl. Ačkoliv generalissimus Valdštejn fascinoval již své současníky a objevoval se v umělecké a informativní tvorbě (především písňové a letákové) už v posledních letech svého života, významné místo mezi „literárními postavami“ zaujal až v období romantismu; v Českých zemích především po revolučním roce 1848.

Českými spisovateli, kteří využili valdštejnské téma ve své beletristické tvorbě, byli především Jaroslav Durych se svojí Malou a Velkou valdštejnskou trilogií (Requiem a Bloudění) nebo Václav Beneš Třebízský v románu Trnová koruna. Patrně nejznámější zpracování dané látky má ovšem na svém kontě připsáno německý romantický spisovatel Friedrich Schiller (1759–1805). Jeho původní plán sepsat prozaické dílo ustoupil myšlence tvorby dramatu, z něhož nakonec vznikla celá divadelní trilogie sestávající z částí Valdštejnův tábor, Piccolominiové a Valdštejnova smrt. Tato trilogie byla definitivně dopsána roku 1799.

Ve Valdštejnově táboře se čtenář (či divák) seznamuje s klasickým vojenským táborem se všemi typy jeho obyvatel. Vévoda se těší u svých vojáků značnému respektu; uznávají ho jako svého pána s větším uznáním než císaře. V táboře nedaleko Plzně mezi sebou živě diskutují a poněkud nervózně přemýšlejí nad vojevůdcovou budoucností.

Druhá část je o poznání delší - Piccolominiové jsou hrou o pěti dějstvích. Její téma vychází z reálných historických událostí, ovšem doplněných nejen příběhotvornými detaily z pera autorova, ale i smyšlenými vedlejšími postavami. Jedním z témat druhého a třetího dílu trilogie (vedle samozřejmé hlavní linky zabývající se posledními dny Albrechta z Valdštejna) je totiž romantický vztah mezi Valdštejnovou dcerou Teklou a Maxem, synem Ottavia Piccolominiho, Valdštejnova někdejšího přítele a následného zrádce.

Sám autor rozdělil trilogii na dvě části. První díl byl obvykle uváděn společně s druhým, zatímco třetí se hrával samostatně. Valdštejnova smrt je nejrozsáhlejším dílem celé trilogie. Schiller zde uvede většinu událostí směřujících k chebským vraždám i děje odehrávající se krátce po nich. Romantický hrdina Max Piccolomini umírá také. Tekla mizí ze scény, díky čemuž její osud zůstává otevřený. Celá trilogie nepodává žádné soudy a nijak nehodnotí, zda bylo právo na straně císařově nebo vévodově.

Německé vydání valdštejnské trilogie z roku 1940 obsahuje kromě všech tří dílů dramatu také obsáhlý úvod od Dr. Potthoffa o Valdštejnově životě i jeho „druhém životě“ až do vzniku Schillerova díla. Kniha obsahuje řadu přetištěných dobových ilustrací – především bitevních výjevů a portrétů Albrechta z Valdštejna a dalších významných osob z jeho doby. Titulní list ve formě frontispisu je silně inspirován frontispisem z prvního vydání vojenské příručky Kriegskunst zu Pferdt od významného vojenského teoretika počátku 17. století Johanna Jacobiho von Wallhausena.

Ačkoliv tuto knihu nemůžeme řadit k odborné literatuře zabývající se osobností Albrechta z Valdštejna, připomínáme ji pro její nespornou uměleckou hodnotu. Za zmínku ostatně stojí, že výročí smrti hlavního aktéra dramatu bylo před několika málo dny, a to 25. února.

 

Z velkého množství digitalizovaných vydání si můžete vybrat zde.

 

Citace:

SCHILLER, Friedrich. Wallenstein : ein dramatisches Gedicht in drei Teilen : mit einer Einführung Wallensteins historische Gestalt und Schillers Trilogie. Berlin : Carl Albert Kindle, 1940. 207, 364 s.

 

Aktuálně



Do Plzně na oslavy svobody dorazila také technika ze sbírek VHÚ Praha

Do Plzně na oslavy svobody dorazila také technika ze sbírek VHÚ Praha

01. 05. 2025
Pracovníci Vojenského historického ústavu ve státní svátek 1. května ve spolupráci se…
Přijďte se podívat na výstavu a jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

Přijďte se podívat na výstavu a jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

01. 05. 2025
Od středy 30. dubna do pondělí 5. května je na Mariánském náměstí…
Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

30. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov je k vidění nová výstava 1945 Voláme všechny…
Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…
V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…