Adolf Bohuslav Dostal - Spisovatel zavražděný v Katyni

Dnes je jen málo známou skutečností, že mezi oběťmi katyňského masakru můžeme najít i několik set předválečných československých občanů z těšínského Slezska, resp. Čechů, patřících k silné a národně uvědomělé krajanské komunitě v předválečném Polsku.

Jedním z nich byl i Adolf Bohuslav Dostal. Narodil se 30. prosince 1873 ve Veleslavíně (nyní součást Prahy). Rodina se přestěhovala do Nymburka a poté do Poděbrad, kde byl jeho otec ředitelem a spolumajitelem cukrovaru. Matka Marie Dostalová–Horská byla v letech 1868–1873 členkou činohry Prozatímního divadla. Adolf, starší bratr Václava Jaroslava Dostala, absolvoval studium práv na české Karlo­‑Ferdinandově univerzitě. Po matce však podědil umělecké sklony, takže se začal živit psaním. Před vypuknutím 1. světové války byl již poměrně známým literátem, autorem řady divadelních her, básní, fejetonů, ale i pohádek. Do češtiny poprvé přeložil knihy Heinricha Manna.

V roce 1914 narukoval jako záložní důstojník do rakousko­‑uherské armády. Roku 1916 byl přidělen jako styčný důstojník k polským legiím Józefa Piłsudského, které se formovaly mj. i v českých zemích. Jejich boj za samostatné Polsko byl v mnohém složitější než boj českých legionářů bojujících na straně Dohody. Teprve skutečnost, že Polské království, vyhlášené v listopadu 1916 v obsazeném ruském záboru Polska, bylo jen loutkovým státem využívaným Němci a Rakušany, přiměla většinu polských legionářů k odepření poslušnosti. Část z nich přešla na stranu dohodových mocností a část byla internována.

Dostal s nimi sdílel společný osud. V roce 1918 byl převeden do polské armády a v době polsko­‑ruské války sloužil na varšavském ministerstvu obrany. Krátce po Piłsudského květnovém převratu v roce 1926 odešel do výslužby. Žil převážně ve Varšavě, avšak ve 30. letech působil krátce i jako starosta haličského městečka Ottynia (dnes Otinija na Ukrajině).

Jako záložní podplukovník polské armády byl koncem srpna 1939 jmenován styčným důstojníkem u štábu generála Lva Prchaly, resp. u Českého a slovenského legionu, tedy historicky první jednotky naší zahraniční armády, která také jako první, alespoň symbolicky, zasáhla do bojů 2. světové války. Stejně jako většina příslušníků legionu se po napadení Polska Sovětským svazem dostal do sovětského zajetí. Byl poslán do smutně proslulého zajateckého tábora ve Starobielsku. Na jaře 1940 byl spolu s tisícovkami polských důstojníků zavražděn sovětskou NKVD nedaleko Charkova. Ani Adolf Dostal, ani další české oběti katyňského masakru nemají dodnes v České republice jediný pomník.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 21. září 2018.

O Adolfu Bohuslavu Dostalovi se hovořilo také na semináři konaném 25. ledna 2024 v Armádním muzeu Žižkov. Jmenoval se Adolf Bohuslav Dostal a české oběti Katyňského masakru více informací si můžete přečíst v tomto textu