Alois Fišera - Z generála vojínem

22. 07. 2024

Komunistický režim po únoru 1948 velice rád potupně degradoval na vojíny generály, kteří pro svou zemi udělali něco pozitivního. Jedním z těchto mužů byl i divizní generál Alois Fišera.

Generál Alois Fišera (1897–1981) prošel řadou bojů. Mimo jiné ve Francii v roce 1940. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 31. července 1897 v obci Nová Skřeněř u Hradce Králové. Po maturitě na českém reálném gymnáziu v Novém Bydžově v květnu 1915 jej c. k. monarchie záhy poslala na ruskou frontu, kde již v červnu 1916 přešel u Podkamienky k Rusům. V zajetí se přihlásil k 1. srbské dobrovolnické divizi, u které byl v září 1916 u Kokardže těžce raněn. V dubnu 1917 se konečně dostal k čs. legiím, v nichž prošel funkcemi velitele čety i velitele pěší, výzvědné i instrukční roty u 4. čs. střeleckého pluku „Prokopa Holého“, s nímž se po řadě bojů s bolševiky na Volze a na Sibiři vrátil v hodnosti kapitána do vlasti v červenci 1920.

V armádě již zůstal, časem absolvoval Válečnou školu. Kritický rok 1938 jej zastihl v hodnosti podplukovníka generálního štábu u Ministerstva zahraničních věcí jako člena mezinárodní kontrolní komise pro Španělsko. Po Mnichovu převzal v prosinci 1938 funkci zatímního náčelníka štábu 12. divize na Podkarpatské Rusi. U této nejvýchodnější československé divize také zažil čtyřdenní boje s maďarskou armádou v březnu 1939, kdy jednotka odmítla přes německou okupaci Prahy kapitulovat a probila se na Slovensko a do Rumunska! V říjnu 1945 potom po návratu ze zahraničního odboje již jako brigádní generál marně žádal, aby byla pro účastníky těchto dodnes opomíjených bojů zřízena pamětní medaile a největší hrdinové byli vyznamenáni Čs. válečným křížem 1939.

V zahraničním odboji, kdy k odchodu z protektorátu využil v květnu 1939 v Bratislavě a Budapešti vyřizování repatriace Čechů z bývalé Podkarpatské Rusi, byl nejprve ve Francii náčelníkem štábu 1. čs. pěší divize, s jejímiž dvěma pluky se v červnu 1940 zúčastnil bojů na Seině a Loiře. Po porážce Francie byl evakuován do Velké Británie, kde se stal profesorem na polské válečné škole, později vojenským atašé u belgické a lucemburské vlády v Londýně a poté u polské exilové vlády.

Po válce se dočkal povýšení na divizního generála a v květnu 1947 byl přidělen k Vysoké škole vojenské v Praze. V dubnu1948 se stal dokonce velitelem této školy, ale již v říjnu 1949 byl jako legionář a „zápaďák“ z armády vyhozen. Měl velké „štěstí“. Na rozdíl od jiných spolubojovníků jej čekala „jen“ degradace a nucené vystěhování z Prahy. Časem se usadil v Lysé nad Labem, kde 21. března 1981 zemřel. Rehabilitován byl až posmrtně po listopadu 1989.

Jindřich Marek
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 15. března 2019.

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…