Bedřich Placák

Bedřich Placák

22. 04. 2018

Svérázná osobnost lékaře, vojáka a disidenta Bedřicha Placáka zanechala výraznou stopu nejen v domácím protinacistickém odboji, poválečné vojenské chirurgii ale i v občanském hnutí za svobodu a demokracii.

 

Narozen 16. února 1914 ve Vídeňském Novém Městě, studoval medicínu na Masarykově univerzitě v Brně a na Univerzitě Karlově v Praze. Studia mohl v důsledku uzavření vysokých škol nacisty řádně dokončit až v roce 1945. Přesto ale již za války v pražské Vinohradské nemocnici fakticky práci lékaře vykonával. Podílel se na odboji a po vypuknutí Slovenského národního povstání bez ohledu na rizika vyměnil bezpečí nemocnice za nejistotu partyzánského boje a tajně odejel na Slovensko, kde byl zprvu šéflékařem ale pak i náčelníkem štábu II. Stalinovy partyzánské brigády. V dubnu 1945 se zúčastnil i bojů na frontě a to v prostoru Bílých a Malých Karpat.

Po osvobození působil ještě jako předseda pobočky Svazu partyzánů v Piešťanech. Na podzim 1945 vstoupil do KSČ a byl aktivním komunistou. Do roku 1951 pracoval jako chirurg opět ve Vinohradské nemocnici. V dubnu 1948 se ale přihlásil k akci československé vlády na pomoc jugoslávskému zdravotnictví. Pracoval jako přednosta chirurgického oddělení městské nemocnice v Mostaru. V září 1948 se vrátil do vlasti po rezoluci Informbyra odsuzující Jugoslávii. Roku 1951 byl aktivován a stal se chirurgem Ústřední vojenské nemocnice v Praze. V letech 1953-1954 odjel jako vedoucí čs. zdravotnické skupiny vojenské nemocnice do Koreje. Poté pokračoval v práci vojenského chirurga v Praze, habilitoval se v roce 1969 a téhož roku fakticky získal na Karlově univerzitě i profesuru, která mu ale z politických důvodů již nebyla udělena. V důsledku svých otevřených občanských kritických postojů v době Pražského jara i po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl plukovník Placák roku 1970 vyloučen z KSČ a poslán do zálohy. Do roku 1977 pracoval ještě v podřízených pozicích jako chirurg v Praze a Českých Budějovicích.

V březnu 1977 podepsal Chartu 77, byl z práce propuštěn a mohl pracovat jen jako noční hlídač. Státní bezpečností byl MUDr. Placák pro své aktivity v občanských iniciativách intenzivně sledován, zastrašován a opakovaně krátkodobě vazebně zadržován. Skrytá pozornost, kterou MUDr. Placákovi věnovala StB, byla zcela mimořádná. Síť tajných spolupracovníků a odposlechů sloužila k trvalé občanské šikaně nejen jeho osoby ale i rodinných příslušníků. Přesto v době mimořádně silného tlaku režimu na disent přijal v roce 1981 funkci jednoho ze tří mluvčích Charty 77. V reakci na to odňal ministr národní obrany Dzúr rozkazem z 2. února 1981 Bedřichu Placákovi hodnost plukovníka v záloze a prezident republiky vyznamenání Řád práce, Za službu vlasti, Za zásluhy o obranu vlasti, Pamětní medaili k 20. výročí SNP a právo nosit korejský Řád státního praporu. Navíc byl na zákrok StB zbaven dokonce i zaměstnání hlídače.

Ve svých odvážných občanských postojích Bedřich Placák neustoupil a roku 1989 stal například i členem Československého helsinského výboru. Po listopadu 1989 se dočkal občanské i vojenské rehabilitace. Prezident republiky jej jmenoval 28. října 1990 generálmajorem ve výslužbě. Bedřich Placák byl mnohostrannou osobností. V šedesátých letech publikoval na šedesát odborných prací z oblasti chirurgie a psal i memoáry, které se mohly zpočátku šířit jen samizdatem a běžným způsobem vyšly až po roce 1989. Překládal také z němčiny, francouzštiny a angličtiny. Genmjr. V. v. Bedřich Placák zemřel v důsledku vážného onemocnění 1. března 1993 v Praze.

Prokop Tomek

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…