Die verlorene Insel

Ve druhé světové válce představovala Velká Británie do značné míry „vlajkovou loď“ boje proti Německu. Zapojila se do války od jejího počátku a po pádu ostatních spojenců představovala poslední útočiště pro další odpor. Do doby, než do války vstoupily Sovětský svaz a USA, čelilo britské impérium Hitlerovi téměř samo. To vše navzdory tomu, že se Němci poměrně dlouho snažili mít Británii na své straně, což z ní dělalo unikátního nepřítele. Je proto zajímavé položit si otázku, jak na Británii pohlíželi samotní Němci. Námi prezentovaná fotografická publikace ukazuje tento „ztracený ostrov“ očima nacistické propagandy. Je to skutečně pozoruhodný pohled. Hned v úvodu je čtenáři vysvětleno, kterak začal vzestup Anglie k pozici světové velmoci, když se rozpadla říše v srdci Evropy a kontinent byl napříč staletími roztrhán krvavými válkami. Zatímco si Anglie pomocí silného námořnictva podrobila i státy na jiných kontinentech, čímž začlenila do britské světové říše země s nevyčerpatelnými zdroji, rozdmýchávala nenávist a nepřátelství mezi evropskými národy. Vyvolávala války, ve kterých vždy za své zájmy nechala bojovat cizí lid. Dále je Británie líčena coby plutokratická země, kde proletariát živoří více než kdekoliv jinde na evropském kontinentu. O tom, že se Britové válkou pokusili zabránit uskutečnění životních práv německého lidu, se snad ani není třeba zmiňovat.
Na prvních stránkách již takto „poučený“ čtenář vidí obrazy anglického pobřeží, malebného venkova, zámku Windsor nebo třeba výjev z honu na lišku. Zpočátku to celé téměř vypadá jako docela normální obrazová publikace o Anglii. Ovšem popisky k těmto fotografiím čtenáři opět připomenou, co bylo jejím záměrem. Fotografie britské aristokracie a vyšší společnosti jsou dávány do kontrastu s živořícími nezaměstnanými a s nespokojenými protestujícími dělníky, proti nimž brutálně zasahuje policie. Nechybí zde vyobrazení předních politických lídrů, tj. válečných štváčů, jako Winstona Churchilla nebo ministra zahraničí Anthonyho Edena. Kupodivu mezi nimi figuruje i Lord Halifax, přestože právě on patřil k předním zastáncům appeasementu. Upadající britské impérium je ve všech svých koutech udržováno jen pomocí násilí a brutálního teroru. Dále jsou zde fotografie nešťastných zemí – Polska, Norska, Nizozemí, Belgie a Francie, jež Británie vtáhla do války a které nechala na holičkách. Úplný závěr tvoří pohledy na hořící Londýn, umírající metropoli kdysi velké říše. Británie je skutečně ztraceným ostrovem.
Jak již bylo řečeno výše, jedná se o ryzí propagandu nijak zvlášť sofistikovanou a o to víc demagogickou, jak jen nacistická propaganda dokázala být. Můžeme si položit otázku, nakolik kniha splnila svůj účel. Během druhé světové války a přísné cenzury v okupované Evropě bylo možná mnohem náročnější než dnes rozpoznat snůšku velkých polopravd a nehorázných lží.

citace:
Die verlorene Insel : das Gesicht des heutigen England. Prag : Volk und Reich Bücherring, 1942. 105 s.