SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách.

SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách.
KREJČÍK, Adolf Ludvík. Rejstřík jmenný a věcný k dílu Augusta Sedláčka „Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“.

Zvolené knihy představují dnes již nedělitelný soubor, jímž jejich autoři položili základy historické metrologie jako specializované historické vědy u nás. Zmíněná disciplína patří mezi pomocné vědy historické a její náplň se zaměřuje zejména na čtyři hlavní činnosti jako je shromažďování informací o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách v minulosti, dále sestavování metrologických soustav z údajů pocházejících z určitého území a času, též srovnávání a hodnocení metrologických údajů časově i prostorově odlehlých. V neposlední řadě se nesmí zapomenout na praktickou část historické metrologie, která se zabývá převáděním starých měr a vah na současné jednotky metrické soustavy.
Autorem první knihy s názvem Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923) je August Sedláček, nejen známý český historik, ale i genealog, sfragistik a heraldik. Práci, v níž soustředil velké množství metrologických údajů, rozdělil do čtyř oddělení. Z nich první nese název O mírách a váhách a obnáší počáteční chronologické období vývoje měrných jednotek u nás, které trvalo přibližně do poloviny 18. století a bývá označováno jako období zemských, krajových a místních soustav. Vnitřně se tato část člení převážně dle druhů měr na plošné, délkové a objemové, které se dále dělí na míry sypkých a řídkých věcí. Opomenuty nejsou samozřejmě ani váhy. Druhé oddělení je věnováno samotnému měření a měřičům. Následující úsek pojednává o neúspěšných snahách po sjednocení měr a vah od 16. století do 1. poloviny 18. století. Celou knihu pak završuje oddělení o období rakouského systému (polovina 18. století – 1875). Na konci každého oddělení jsou připojeny tzv. doklady neboli edice drobných písemných pramenů vztahujících se k dané problematice. Zpřístupněny jsou takto i nejstarší metrologické spisy jako např. první ucelená soustava českých měrových jednotek v Hájkově kronice či dílo Šimona Podolského z Podolí. Kniha je také doplněna několika nákresy (např. známých českých etalonů).
Této práci je ale třeba vytknout rovněž několik slabin. Jednak je to nevyužití pramenů uložených v tehdejším Archivu ministerstva vnitra a nereflektovaní měr řady speciálních výrobních odvětví (např. hornictví, hutnictví a textilní výroba). Kromě toho se autor omezil pouze na jazykově českou oblast Čech, díky čemuž například odpadlo Chebskou, které mělo svůj specifický měrný systém. Uživatel tohoto díla však nejvíce pocítí absenci obsahu a rejstříků, což velice znepříjemňuje vlastní práci.
Naposled zmíněný nedostatek vyřešil již po deseti letech Adolf Ludvík Krejčík, tehdejší ředitel Československého státního archivu zemědělského, když opatřil Sedláčkovy Paměti rejstříky a revidoval jeho přepočty. Jeho práce se skládá ze tří rejstříků: měr a vah, věcného a jmenného, jehož součástí je i místní. V rámci rejstříku měr a vah reflektuje kromě českých termínů zejména i jejich latinské a německé ekvivalenty.
I když tento soubor byl jako metrologická příručka antikvován v roce 1984 prací Gustava Hofmanna s názvem Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy, lze ho stále v případě nutnosti bez problémů použit jako první zdroj metrologického poznání.

Citace:
SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. Praha : Česká akademie věd a umění, 1923. 498 s.; čb. obr.