SIDLER, Wilhelm. Die Schlacht am Morgarten.

V kontextu soudobých dějin se ke slovu Švýcarsko asociuje nejvíce termín „neutralita“. Toto v současnosti podvědomé spojení, které má své počátky v raném novověku, však nijak neupozaďuje švýcarskou vojenskou tradici a její počátky. Ta se zrodila již ve vrcholném středověku, kdy si Švýcaři začali během 14. století budovat pověst schopných válečníků a v 15. století ji vylepšili do té míry, že na určitou dobu získali punc nejlepší žoldnéřské pěchoty.
Počátky slávy pěších švýcarských šiků se ovšem pojí s obranným bojem za vlastní svobodu roku 1315. V roce 1291 uzavřely první tři kantony, Uri, Schwyz a Unterwalden, spojeneckou smlouvu a položily tak základ „starého spříseženstva“. Smlouva byla oficiálním vyjádřením autonomie v rámci Svaté říše římské a to vzhledem k oprávněným obavám ze skutečnosti, že rod Habsburků usiloval o její zrušení. Kvůli sporům v hraniční oblasti švýcarských území a habsburských statků také skutečně brzy vypukl otevřený boj. Habsburk Fridrich III. Sličný, od roku 1314 nový římský král, pověřil svého bratra, rakouského arcivévodu Leopolda I., pacifikací Švýcarů. Arcivévoda vytáhl do pole s přibližně 8000 muži, přičemž více jak čtvrtinu jeho vojska tvořila těžká jízda. Spříseženci, jejichž vojsko nedosahovalo ani čtvrtiny početního stavu nepřítele, přichystali léčku. Kolonu rakouského vojska napadli 15. listopadu 1315 na úzké stezce mezi průsmykem Morgarten a jezerem Aegeri, tedy v místě, kde arcivévoda nemohl využít své jezdectvo, natož pak početní převahu. Výsledkem byla porážka Rakušanů, kteří zanechali na bojišti mnoho mrtvých jízdních šlechticů, zatímco prostí pěšáci se spasili útěkem. Švýcaři tehdy nejenže uhájili vlastní samostatnost, ale také položili základ pověsti o své vlastní sveřeposti, protože nebrali zajatce.
Právě problematice této bitvy se věnuje monografie Die Schlacht am Morgarten od Wilhelma Sidlera. Autor věnoval úvod oslavám výročí bitvy a souvisejícím historickým otázkám. Práci samu posléze rozčlenil do šesti celků. První část je věnována pramenné základně rukopisné i tištěné povahy. Ve druhé části Siedler provedl rozbor dlouhodobé situace před bitvou, tedy počátky Spříseženstva, období za vlády Rudolfa I. Habsburského, po jeho smrti a odtud až na práh války. Následující oddíl představuje popis krajiny, v níž se bitva odehrála. Čtvrtá a pátá část se věnují přípravám na válku a samotné válce, respektive bitvě. Poslední pasáž knihy tvoří shrnutí výsledku boje a z něj se odvíjejících důsledků. Práce obsahuje bohatý doprovodný materiál, zastoupený tabulkami, mapami, fotografiemi míst souvisejících s bitvou, reprodukcemi historicky mladších středověkých i novověkých vyobrazení bitvy a také nákresy archeologických nálezů. Jedná se o monografii, která má nepochybně stále co říci zájemcům o středověké vojenství a zejména těm, které zajímá fenomén švýcarské pěchoty.

Elektronickou knihu si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ-RHF.
Podmínky služby EoD naleznete zde.

citace:
SIDLER, Wilhelm. Die Schlacht am Morgarten. Zürich : Art. Institut Orell Füßli, 1910. xii, 248 s., 44 s. příl., obr. příl.