SUTTNER, Gustav von. Reiterstudien. Beiträge zur Geschichte der Ausrüstung der vorzüglichsten Reiterarten im XVI. und XVII. Jahrhundert

SUTTNER, Gustav von. Reiterstudien. Beiträge zur Geschichte der Ausrüstung der vorzüglichsten Reiterarten im XVI. und XVII. Jahrhundert

20. 11. 2012

Jezdectvo zůstalo v rámci pozemních bojů nejmobilnější a zároveň jedinou údernou silou až do první světové války, kdy se ve větším měřítku dostala ke slovu obrněná vozidla. V celé historii vojenství jízda v závislosti na míře výzbroje a určení dlouho plnila buď funkci hlavní útočné síly, nebo jí připadaly úkoly související s průzkumem či přepady. Do po staletí jen málo proměnlivého celku však zasáhly v pozdním středověku razantní změny – pěchota, schopná účinně čelit jízdě v poli, a černý střelný prach. Oba faktory přiměly jezdectvo přizpůsobit se novým prvkům boje. Náhled do proměn evropského jezdectva 16. a 17. století nabízí studie Gustava von Suttner Reiterstudien. Beiträge zur Geschichte der Ausrüstung der vorzüglichsten Reiterarten im XVI. und XVII. Jahrhundert.
Ve výzbroji jezdců se začaly objevovat palné zbraně, přesněji od 16. století pistole a kratší ručnice-arkebuzy. Jezdci zároveň odkládali některé části zbroje. V 16. a počátkem 17. století ještě existoval „klasický“ těžkooděný jezdec, lancier, který měl krom kopí a meče ve výzbroji i pistole. Úderným prvkem se pak v 17. století stal kyrysník s pistolemi, oděný jako lancier, ale již bez kopí. Kyrysníci začali postupně během několika desetiletí odlehčovat zbroj, takže z tzv. tříčtvrteční plátové zbroje zůstal později jen kyrys, límec a přilba. Lehká jízda evropského typu, jejímiž typickými představiteli byli v 17. století arkebuzíři, bojovala v lehčí zbroji s pistolemi i ručnicí-arkebuzou a měla víceúčelové využití během válečných operací. Charakteristickým druhem vojska se stali dragouni, hipomobilní pěchota složená původně z mušketýrů a pikenýrů. Tradice tohoto druhu vojska sahala do pozdního středověku a později v novověku se dragouni stali spíše jízdní složkou vojska. Repertoár jezdců v raném novověku rozšířili také první švališeři (chéveau-léger), což byli původně na přelomu 15. a 16. století jezdci, kteří se od těžké jízdy lišili lehčí zbrojí a kratším kopím.
Suttner v rozsahu čtyřiasedmdesáti stran popisuje v jednotlivých kapitolách druhy jezdců, působících ve zvoleném období – lanciera, kyrysníka, arkebuzíra-karabiníka, dragouna a švališera. Daný druh jízdy vždy popisuje od jeho počátků spolu s případnými variacemi podle vojsk jednotlivých zemí. V práci ovšem není zahrnuta lehká jízda východního typu, jakou byli například husaři. Text doprovází obrazový materiál v podobě reprodukcí dobových dřevořezů či rytin, případně reprodukcí ilustrací z odborné literatury. Ačkoliv se jedná o publikaci rozsahem nevelkou a staršího data vydání, je možno konstatovat, že jde o slušnou přehledovou práci, která by při práci s tematikou novověkého jízdního vojska neměla být opomenuta.

Elektronickou knihu si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ-RHF.
Podmínky služby EoD naleznete zde.

citace:
SUTTNER, Gustav von. Reiterstudien. Beiträge zur Geschichte der Ausrüstung der vorzüglichsten Reiterarten im XVI. und XVII. Jahrhundert. Wien : Gerold & Comp., 1880. iv, 74 s., il.

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…