Theatrum Europaeum, oder außführliche und warhafftige Beschreibung aller und jeder denckwürdiger ...

Jednou z nejznámějších a badatelsky nejvyužívanějších dobových kronik z období raného novověku je bezpochyby proslulé Theatrum Europaeum. Málokteré dílo této doby vycházelo kontinuálně déle než jedno století a dočkalo se, alespoň v některých dílech, až šesti vydání. Na tvorbě tohoto monumentálního cyklu se během celého století vystřídalo devět známých autorů, u některých svazků však autorská odpovědnost známá není. S výjimkou posledního svazku pochází všechny z produkce známého frankfurtského nakladatelského domu Meriánů, jemuž zajistil značnou proslulost Matthäus Merian starší (1593-1650). Tento původem švýcarský rytec a nakladatel, jehož díla patří dodnes k nejznámějším rytinám první poloviny 17. století a mezi jehož žáky patřil mimo jiné i Václav Hollar, se roku 1617 přiženil do rodiny neméně známého německého rytce a nakladatele Theodora de Bry (1561-1623). Stal se tak jeho dědicem a posléze převzal jeho dobře známé nakladatelství. To existovalo až do roku 1734, kdy zbankrotovalo a poslední svazek cyklu proto pochází od neznámého frankfurtského nakladatele.
S ohledem na osobu nakladatele není divu, že Theatrum Europaeum vedle obsažného textu, vždyť jen první svazek čítá 1164 stran, lákalo čtenáře značným množstvím vysoce kvalitních obrazových příloh. Tyto rytiny zahrnovaly mapy, veduty měst i bitevních výjevů a v neposlední řadě množství portrétů významných osobností této doby. V mnoha případech se jedná skutečně o pozoruhodná díla už jen množstvím detailů či svojí velikostí, například známá rytina bitvy u Lützenu 16. listopadu 1632 má rozměr 690 x 270 mm. Též přiložené mapy patří ke špičkovým pracím své doby. S ohledem na rozsah a vybavení díla stojí často za pozornost i jeho vazba, v případě některých svazků z knihovny VHÚ Praha se jedná o zachovalou vazbu ze světlé kůže, zdobenou slepotiskem. Za pozornost stojí i zachované spony.
Obsahově pokrývá Theatrum Europaeum rozsah let 1618-1718. Původně začalo vznikat jako kronika třicetileté války a tvoří proto cenný informační zdroj k tomuto dějinnému období. Pro badatele na poli vojenské historie však přináší obdobnou šíři informací i pro další méně známé konflikty druhé poloviny 17. století, ať už se jedná o habsbursko-turecké války let 1663-1664 a 1683-1699, nebo například o boje proti Francii Ludvíka XIV., jakými byla třeba válka Augšpurské ligy. Stejně tak vojenské dějiny počátku 18. století jsou zastoupeny všemi známými konflikty, které starým kontinentem otřásaly, ať už šlo o válku o španělské dědictví, velkou severní válku, či rakousko-tureckou válku let 1716-1718. Na své si samozřejmě přijdou nejen milovníci vojenské historie, ale i obecných dějin, neboť politický a náboženský vývoj je nedílnou součástí tohoto díla. A jako ve většině dobových kronik nesmí zde chybět ani různé zaznamenání hodné kuriozity.
Je nanejvýš potěšitelné, že tento slavný unikátní cyklus jedné z nejrozsáhlejších dobových kronik je v současné době díky práci našich kolegů z Univerzitní knihovny v Augsburgu volně přístupný prostřednictvím internetu pro všechny badatele zabývající se obdobím raného novověku.

Knihy si můžete přečíst on-line.

citace:
Theatrum Europaeum, oder außführliche und warhafftige Beschreibung aller und jeder denckwürdiger ... . Frankfurt am Main : Meriansche Verlagshaus, 1635-1738. 21 sv.