ZIEGLER, Anton. Gallerie aus der Österreichischen Vaterlandsgeschichte in Bildlicher Darstellung.

V roce 1837 byly vydány dvě na sebe navazující publikace, jenž čtenáři přinášejí nástin dějin významných panovníků Svaté říše římské z rodu Habsburků. Tento rod původně pocházel ze Švýcarska, kde k jeho založení došlo pravděpodobně v druhé polovině 10. století. Zde Habsburkové sídlili od 11. století na hradě Habsburg či známý též pod jménem Habichtsburg (Jestřabí hrad). Toto zvláštní jméno dostal hrad podle pověsti o jestřábovi, jenž údajně přistával na jeho zdech. Pravděpodobnější verze vzniku tohoto názvu však poukazuje na staroněmecké slovo hab, které dříve označovalo brod přes řeku. Svou polohou výhodné místo se stalo sídelním hradem rodu dalších více než dvě stě let.
První publikace přivádí čtenáře mimo jiné k první důležité osobě Habsburské dynastie - Rudolfovi I. Habsburskému. Díky tomuto hraběti, který získal volbou kurfiřtů říšskou korunu, se nepříliš známý rod stává nepominutelným článkem dění v Evropě a odstartovala se takřka hvězdná kariéra Habsburské dynastie, která by jinak možná dávno skončila zapomenuta. Za zásadní milník vlády Rudolfa I. Habsburského je považován vojenský konflikt dvou vzájemně konkurujících zemí, který vyvrcholil velkým rakouským vítězstvím nad českým králem Přemyslem II. Otakarem v bitvě na Moravském poli (1278). Osud Českého království neovlivnil pouze zmiňovaný Rudolf I., ale mocenské spory s českými Přemyslovci vedl i jeho syn Albrecht. Smrtí Václava III. v roce 1306 vymírá přemyslovský rod po meči, Albrecht prohlašuje český trůn za tzv. odumřelé léno a jeho syn Rudolf je českými pány zvolen králem - avšak již následujícího roku na území Českého království umírá na úplavici. Předposledním členem přímé habsburské mužské linie a zároveň poslední panovník, o kterém se tentokrát již druhá publikace zmiňuje, je Josef I.. Tento římský císař, český a uherský král přinesl svým zemím spoustu prospěšných reforem - především v oblasti státní byrokracie, velkou měrou se zasadil o vznik 1 nevojenské technické univerzity na světě (dnešní ČVUT v Praze, na jejíchž stránkách je k vidění i Reskript císaře Josefa I.) a během své vlády též aktivně zasáhl do probíhající Války o španělské dědictví, v níž Josef I. podporoval nároky na trůn svého mladšího bratra Karla II.
Knihy jsou psány německým jazykem a tištěny frakturou. Obsahují historické pojednání dohromady o 21 mužských příslušnících rodu a také velké množství romantických či velmi zidealizovaných mezzotintových ilustrací. Tato grafická technika používaná od 17. století pomohla umělci použít nepřeberné množství šedých stínů a polotónů, avšak pro svou náročnost se na začátku 19. století začala přežívat a postupně ji vytěsnily jiné metody grafické práce. Za zmínku stojí i provenience obou publikací - dřívějším vlastníkem byla knihovna c. a k. pěšího pluku č. 42 z Terezína. Knihy mimo historické poznatky či jiné zajímavosti čtenáři přinášejí možnost uvědomění, jak často a do jaké míry byl rod Habsburků v běhu dějin konfrontován s námi, resp. se sousedními Českými zeměmi.

citace:
ZIEGLER, Anton. Gallerie aus der Österreichischen Vaterlandsgeschichte in Bildlicher Darstellung. Wien : [vl.n.], 1837. [166] s.
ZIEGLER, Anton. Gallerie aus der Österreichischen Vaterlandsgeschichte in Bildlicher Darstellung. Wien : [vl.n.], 1837. [207] s.