Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou účast ve válce v Koreji. Na přednášce pro Sdružení válečných veteránů Praha se mluvilo o konkrétních lidech, které armáda na korejský poloostrov vyslala, a o tom, jakou roli (nejen) Češi sehráli při vyjednávání o příměří.

Československá účast na korejské válce začala na jaře 1952 vysláním vojenské chirurgické polní pohyblivé nemocnice a po podepsání příměří pak i civilní nemocnice. Tedy dva roky poté, co konflikt začal vpádem vojsk Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) na území Korejské republiky (tzv. Jižní Koree).

Příměří obě strany uzavřely v roce 1953 v Pchanmundžomské pagodě míru – kontrolou nad dodržováním podmínek příměří byla pověřena nově ustavená Dozorčí komise neutrálních států tvořená ze zástupců Československa, Polska, Švýcarska a Švédska. Ta měla i svou speciální vlajku – tvořenou čtyřmi trojúhelníky čtyř barev – bílé, červené, modré a žluté. 

„Komise měla na uzavření příměří velmi pozitivní a významný vliv. Na obou stranách bylo napětí, které nakonec díky mediátorům z komise nepřerostlo v horký konflikt. Velký podíl na tom měla i československá delegace,“ připomněl historik Prokop Tomek. Stejné složení měla i Repatriační komise neutrálních států, která měla na starost velmi ožehavou otázku repatriace válečných zajatců (v té navíc zasedala Indie). 

Druhá část přednášky patřila vzpomínkám na vojáky, které do Koreji vyslala československá armáda. Sloužili zde muži i ženy a z jejich mise existuje bohatá fotodokumentace, kterou má Vojenský historický ústav Praha ve svém archivu. 

Jejich osudy mapují tamní historici – mezi nimi i válečný veterán Miroslav Vyšata – s mnoha pamětníky války v Koreji se setkal osobně, vyslechl jejich příběhy a ujal se i dokumentace jejich pozůstalosti. „Vyslechl jsem nesmírně zajímavé příběhy, obě mise – jak ta vojenská, tak i ta diplomatická v obou Komisích – měly své smutné, ale i veselé stránky. Existuje bohatá fotodokumentace – Češi tehdy nakoupili fotoaparáty přímo v Koreji a fotky zde i vyvolávali,“ uvedl Miroslav Vyšata.  

„Život v Koreji byl pro Čechoslováky byl složitý – žili v izolaci a nikdo z nich nevěděl, zda nedojde k incidentu, který by mohl zasáhnout delegaci neutrálních států. Kolem místa, kde žili, byla minová pole, objevil se tam i mor,“ doplnil jej Prokop Tomek během přednášky. 

Přestože byla studená válka, v Koreji se setkávali vojáci z obou stran – například českoslovenští vojáci se dostávali na americké základny, obecně spolu všichni udržovali velmi dobré vztahy – a to i poté, co jejich mise v Koreji skončila. 

Československá účast v Koreji skončila v roce 1993 a zúčastnily se jí stovky příslušníků Československé (lidové) armády. 

Více o zahraničních operacích Armády České republiky si můžete přečíst v tomto článku. 

Kateřina Eliášová