Československé dobrovolníky směřující do exilové armády zastihla porážka Francie v létě 1940 ve východním Středomoří. Po přechodu na území kontrolovaná Velkou Británií a po posílení čs. veterány z Polska, propuštěnými ze sovětské internace, vytvořili pěší prapor. Českoslovenští vojáci se zapojili do legendární obrany obklíčeného libyjského přístavu Tobruk, a to v náročném a zcela novém pouštním prostředí od října do prosince 1941 po boku Australanů a Poláků. Jejich nasazení bylo ale podstatně širší a po reorganizaci na protiletadlový pluk se v roce 1943 vrátili podruhé i do Tobruku. Československý pěší prapor 11 – Východní pod velením plk. Karla Klapálka byl tvořen pestrobarevnou směsicí Čechů, Slováků, Židů a Rusínů různého věku a vzdělání i životních zkušeností, ve které nechyběli ani opravdoví znalci pouště v podobě několika desítek bývalých cizineckých legionářů.
O tématu budou hovořit historikové Vojenského historického ústavu Praha PaeDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl.
Pro účast se registrujte: rezervaceakce@vhu.cz
Seznam dalších přednášek ze série ČESKOSLOVENSKÝ ODBOJ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY najdete ZDE