Na základě původní konstrukce samopalu ZK 383 vyvinula pražská konstrukční kancelář brněnské zbrojovky pod vedením Josefa Kouckého (1904–1989) několik inovovaných prototypů, navržených s ohledem na nejlevnější výrobní technologie, tedy lisování součástí z plechu a jejich svařování.
Zcela atypické řešení představoval prototyp ZK 383-46, vyrobený ve dvou exemplářích v roce 1946. Od ostatních se odlišoval především dělenou napínací rukojetí uloženou pod hlavní, jež se při střelbě nepohybovala. Vyrobené exempláře měly spíše studijní charakter, jelikož řadu prvků z jejich konstrukce využil Josef Koucký při vývoji pokusného samopalu ZK 383-H. Dobové propagační materiály Zbrojovky Brno se o samopalech ZK 383-46 nezmiňují, nestaly se ani součástí palety zbraní, jež továrna v poválečném období nabízela zahraničním zákazníkům. Z obou vyrobených kusů se dochoval pouze exemplář s číslem 01.