Po skončení okupace zůstalo ve Zbrojovce Brno v rozpracovaném stavu 2695 samopalů ZK 383, jakožto pozůstatek válečných nerealizovaných objednávek pro Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko. MNO o ně zájem nemělo, proto je továrna s jeho souhlasem nabízela v zahraničí.
Hlavní odbytiště samopalů ZK 383 našla zbrojovka ve státech Latinské Ameriky, jmenovitě ve Venezuele a v Bolívii. Venezuelské ministerstvo národní obrany projevilo o samopaly zájem, avšak s ohledem na odlišnou tělesnou konstituci vyžadovalo jejich vylehčení. V lednu 1947 zrealizovala konstrukční kancelář řadu úprav, jejichž výsledkem byl odlehčený vzorek s kratší hlavní, odstraněnou sklopnou dvojnožkou a s celkovým vylehčením o 860 g.
Venezuelská armáda objednala prvních 200 kusů ve vylehčené verzi, avšak následujících 1000 odebraných samopalů již mělo standardní provedení.