Připomínka Pražského povstání

Připomínka Pražského povstání

Pražské povstání představovalo nejmasovější vystoupení českého domácího odboje. Od 4. května docházelo k odstraňování německých nápisů. Signálem, že německá nadvláda definitivně končí, bylo legendární hlášení rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala v šest hodin ráno 5. května, po němž následovalo vlastenecké české vysílání. Staroměstská radnice se ocitla v českých rukou.

Němečtí představitelé byli zprvu překvapeni, ale kolem poledne se rozhořely boje. Výzvu rozhlasu o pomoc uposlechlo velké množství Čechů. Zvlášť velkou úlohu mělo vystoupení české policie, četnictva, Vládního vojska a českých příslušníků protivzdušné obrany. Bojovou činnost koordinovala povstalecká velitelství Alex a Bartoš, velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr. Na politické rovině reprezentovala povstalce Česká národní rada, vedená prof. Albertem Pražákem.

Proti povstání se postavila silná německá posádka pod vedením generála Rudolfa Toussainta. Další síly se ku Praze stahovaly z okolí. Proti očekávanému náporu německé přesily s těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. Dne 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci, tj. příslušníci Ruské osvobozenecké armády zformované ze sovětských válečných zajatců a bojující až do konce války na straně Němců. Pro neshody s Českou národní radou, v níž dominoval komunistický vliv reprezentovaný Josefem Smrkovským, se však již 7. května večer začali stahovat směrem k americkým liniím.

Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši a 8. května v 16.00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem, podle níž Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne. Sovětští vojáci proudili do Čech z několika směrů, první tanky Rudé armády od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května. 

 

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Pokud vás téma Pražského povstání zajímá, můžete se zúčastnit jedné z vycházek po jeho stopách, které vede historik Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl.

Aktuálně



Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…