28. říjen 1918, Ferdinandova třída

Snímek pořízený 28. října 1918 zachycuje čelo průvodu na Ferdinandově (dnes Národní) třídě. Ve dnech zveřejnění tohoto snímku si připomínáme 97. výročí vzniku ČSR.

Centrální mocnosti sice dokázaly po čtyři roky bojovat proti dohodové přesile a ještě v roce 1918 dosahovaly významných úspěchů, avšak na podzim 1918 již byly přespříliš vyčerpané. Dne 30. září vystoupilo z války Bulharsko, balkánská fronta se hroutila. Česká a slovenská exilová reprezentace se již 30. května 1918 zavázala Pittsburghskou dohodou k vytvoření společného státu.

V českých zemích představovala generální zkoušku na samostatnost generální stávka ze dne 14. října 1918. Situaci již nemohl uklidnit ani manifest císaře Karla I. o federalizaci Předlitavska z 16. října 1918. O den později předala exilová reprezentace americkému prezidentu Wilsonovi Washingtonskou deklaraci, vyhlašující vznik Československa. Deklarace byla zveřejněna 18. října. Téhož dne Wilson zaslal rakousko-uherskému ministerstvu zahraničí mírové požadavky, na něž nově jmenovaný ministr zahraničí Gyula Andrássy ml. přistoupil 27. října.

Andrássy uvedl, „že stejně jako s dřívějšími projevy pana presidenta, souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů.“ Andrássyho nóta byla zveřejněna 28. října, česká společnost si to vyložila jako konec Rakouska-Uherska. Pražské ulice a náměstí zaplnily oslavující davy, situaci však měli pod kontrolou „mužové 28. října“ (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla), sdružení v Národním výboru. Rakousko-uherské síly v Praze nebyly proti rodící se české samostatnosti nasazeny i proto, že rakouské úřady považovaly reprezentanty Národního výboru za přestavitele autonomních českých orgánů ve smyslu manifestu Karla I. Rakouská moc byla svrhávána i v dalších českých oblastech. Martinskou deklarací z 30. října 1918 se k novému státu přihlásily také slovenské elity, zato německé oblasti usilovaly o spojení s Němci z alpských zemí. Přesná podoba nového státu nebyla ještě vyřešena, sotva zrozené Československo však s optimismem kráčelo vstříc výzvám budoucnosti.