30,5cm moždíř vz.1911 v palebném postavení během 1. světové války

30,5cm moždíř vz.1911 v palebném postavení během 1. světové války

Snímek zachycuje obsluhu 30,5cm moždíře vz.1911 v palebném postavení během 1. světové války na ruské frontě.

Na poznatky z rusko-japonské války v roce 1904-1905, kdy Japonci při obléhání pevnosti Port Artur úspěšně použili 28cm moždíře, reagovaly armády celého světa, nevyjímaje armádu Rakouska-Uherska. Rakousko-uherské dělostřelectvo mělo v té době ve výzbroji pouze 24cm moždíř vz. 1898, proto už v roce 1907 začalo vyvíjet nové těžké dělostřelectvo. Nejdříve se plánovala zbraň o ráži 28 cm, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se bude jednat o zbraň o ráži 30,5 cm s minimálním dostřelem 8 km, která se také bude snadno dopravovat v rozloženém stavu.

Jediný podnik na území Rakouska-Uherska, který dokázal tuto zbraň vyvinout a vyrobit, byly Škodovy závody v Plzni. Těm byl také vývoj začátkem roku 1908 zadán a již 1. října 1908 byla hotová její konstrukce. Prototyp byl dokončen napřesrok a 22. července 1910 došlo ke zkušebním střelbám na škodovácké střelnici v Bolevci.

Při této zkoušce se objevilo několik problémů, zbraň musela být překonstruována, aby splňovala všechny požadavky. Mimo jiné obdržel moždíř nově dva brzdící válce. Tím dostal podobu, pod kterou ho známe dnes. Druhé zkušební střelby se odehrály v lednu 1911, kde zbraň obstála. Následně bylo přistoupeno k jeho převozu na vojenskou střelnici u Vídeňského Nového Města, kde došlo k rozsáhlým zkušebním střelbám. Zkušební střelby dopadly výborně a v lednu 1912 došlo k objednání první série.

Dodávka první série moždířů proběhla v září 1912, čímž zároveň došlo k jeho zavedení do výzbroje dělostřelectva rakousko–uherské armády pod označením 30,5cm Mőrsel M11, tedy 30,5cm moždíř vz. 1911.

Moždíř byl v předvečer 1. světové války ve svých parametrech absolutní špičkou. O kvalitách této zbraně mluví i to, že si německá armáda vyžádala na začátku války pomoc čtyř baterií k dobývání belgických a francouzských pevností. Nasazení moždířů během 1. světové války bylo velice pestré a našli bychom je prakticky na všech frontách v Evropě.

Tato zbraň se dočkala použití v poválečných letech a to ve výzbroji Itálie (ta je měla jako válečnou kořist), Maďarska, Rumunska, Jugoslávie. Dva kusy se také nacházely v Rakousku, ale to je nesmělo dle mírových dohod používat, a proto sloužily pouze jako muzejní exponáty. V Československu sice nějaké kusy moždíře vz. 11, potažmo vz. 11/16 zůstaly, ale armáda zavedla do výzbroje pouze modernější moždíř vz. 16. Část moždířů byla později nasazena na bojištích druhé světové války.

Fotografie je součástí původní sbírky Památníku odboje.

Aktuálně



Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

16. 10. 2026
Přednášky historiků VHÚ Praha z cyklu “Českoslovenští vojáci na bojištích ve světě”…
Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…