Aero L-39 V

Aero L-39 V

Na základě zkušeností s typem L-29 začala konstrukční skupina Aera Vodochody vedená Ing. Janem Vlčkem v polovině šedesátých let s vývojem nástupce Delfína. Vývoj cvičného proudového letounu 2. generace probíhal ve spolupráci se sovětským Ústředním aerohydrodynamickým ústavem (CAGI) v Moskvě. Jako pohonná jednotka byl vybrán sovětský dvouproudový motor Ivčenko AI-25, který se posléze začal licenčně vyrábět v n. p. Motorlet v Praze-Jinonicích pod označením AI-25 W. V letech 1966–1977 vzniklo celkem 11 prototypů stroje L-39, z nichž jako první 4. listopadu 1968 vzlétl druhý prototyp L-39X-02, za jehož řízením seděl Ing. R. Duchoň. V roce 1971 byla zahájena sériová výroba strojů s motory AI-25 TL o tahu 16,85 kN. V následujícím roce převzalo první letouny čs. vojenské letectvo, které je v první řadě přidělilo Vysoké vojenské letecké škole SNP v Košicích. Mimo základní cvičné verze L-39 C, vznikla také modifikace L-39 V pro vlek cvičných terčů KT-04, dále varianty L-39 ZA a L-39 ZO, určené pro pokračovací výcvik a bojové nasazení jako lehký bitevní letoun. Prototypem vlečné verze byl L-39X-08 z roku 1972, který nesl místo sedadla instruktora buben navíjecího zařízení, jehož pohon zajišťovala náporová turbínka L-03 umístěná pod trupem. Na bubnu bylo navinuto ocelové lanko o síle 5 mm a délce téměř 2 000 m. Letoun startoval ve vleku s terčem umístěným na speciálním vozíku, od kterého se po získání potřebné rychlosti odpoutal. V cílovém prostoru pilot povolil vlečné lano na bezpečnou vzdálenost asi 1 500 m a terč mohl plnit úlohu cíle. Elektronické zařízení instalované v terči registrovalo průlety střel ve zvoleném prostoru v blízkosti terče a výsledky předávalo pozemnímu vyhodnocovacímu zařízení. Po ukončení střeleb, pokud nebyl terč přímo zasažen, pilot pomocí náporové turbíny navíjel lano zpět na buben až se terč dostal na vzdálenost 150 m od letounu. Potom pilot vypustil odhazovací kroužek, který se pohyboval po laně a jakmile dosáhl terče, uvolnil jeho závěs. V tom okamžiku vypustila automatika terče přistávací padák, a po odklopení laminátového krytu se nafoukl gumový vak na který terč přistál. Vlečné verze Albatrosu byly vyvezeny do NDR a dvě skončily na Slovensku. V našem letectvu dolétaly v podstatě jako jednosedadlovky při pokračovacím a kondičním výcviku vojenských letců. Stroj trupového čísla 0725 v klasickém vlečném zbarvení byl vyroben v roce 1976. Sloužil v Košicích a do sbírky VHÚ byl přeletěn z Českých Budějovic v prosinci 1993 s náletem 933 hodin při 1 536 startech.

Motor AI-25 TL s tahem 16,85 kN

Rozpětí 9,46 m

Délka 12,13 m

Hmotnost prázdného letounu 3 400 kg

Maximální rychlost 750 km/h

Dostup 11 000 m

Dolet 1 100 km

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…