Když začal být v roce 1947 vydáván nový hlavní armádní tiskový orgán, deník Obrana lidu, měl být dle slov náčelníka generálního štábu, generála Bohumila Bočka, nadstranickým časopisem, který si svůj nadstranický postoj „hodlá udržet všemi silami“. Realita byla poněkud jiná, ale vlastně kopírovala situaci ve většině tehdejších „nadstranických“ novin. V praxi to znamenalo, že se nepřipouštěla jakákoliv kritika Komunistické strany ani Sovětského svazu. Na místo šéfredaktora Obrany lidu byl sice dosazen nekomunista a účastník západního odboje, podplukovník Rudolf Nekola, ovlivňovat obsah listu však příliš nemohl. Svědčí o tom jeho žádost k Bočkovi o odvolání z funkce šéfredaktora z prosince 1947. Odůvodňoval žádost tím, že nemá v redakci dostatečnou autoritu a vliv na uveřejňování příspěvků.
Komunistickou kontrolu nad obsahem listu pak jasně prokázalo období února 1948. Den po demisi nekomunistických ministrů ani nebyla vládní krize hlavním tématem, tím byly oslavy 30 let od vzniku Rudé armády, které se deník věnoval často i jindy, rozhodně v silném nepoměru k ostatním vítězným spojeneckým armádám ze skončené války. V komentářích ke krizi byla vyjadřována naděje na urovnání sporů. V dalších dnech dostávaly prostor pouze komunistické masové akce a prohlášení manifestujících, protistrana byla úplně vyloučena. Noviny byly stále plné oslavných článků na Rudou armádu, které se s floskulemi typu „na stráži míru“ v ničem nelišily od příspěvků z dalších let. Naprosto realistické referování západního tisku o „bolševizaci policie“ a „československé koalici bránící se proti komunistické diktatuře“ bylo označeno za neobjektivní a senzacechtivé.
Korunu „nadstranickosti“ Obrany lidu pak ve vrcholný den krize, 25. února, nasadila titulková zpráva o přípravách národně-socialistické strany na ozbrojený puč. Na dalších stranách jsou přetištěny prohlášení různých obecně definovaných – tj. rádoby nestranných - skupin („partyzáni“, „mládež“ apod.) podporující komunisty a odsuzující opoziční demokratické strany. Další den otištěný Zvláštní rozkaz vydaný generály Bočkem a Svobodou o nevměšování armády do vnitropolitických sporů tak působí v době, kdy hlavní armádní deník chrlí komunistickou propagandu, až komicky.
Rudolf Nekola byl jako šéfredaktor Obrany lidu uváděn v tiráži do 28. února, o den dříve byl akčním výborem vyloučen ze Svazu novinářů. Než byl převeden do výslužby, stal se mu posledním (alespoň tedy nominálním) armádním působištěm Vojenský historický ústav, kam byl přemístěn 13. března. Ještě v roce 1948 Nekola emigroval do Kanady.
Obrana lidu je dostupná na Digitální studovně Ministerstva obrany ČR zde
Citace:
Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Naše vojsko, 21. 2. 1948 – 26. 2. 1948, roč. 2(44-48).