Artefakty z bitvy u Trutnova v roce 1866

Artefakty z bitvy u Trutnova v roce 1866

Bitva u Trutnova dne 27. června 1866 vešla do dějin jako jediné střetnutí prusko-rakouské války, které skončilo rakouským vítězstvím. Pruský I. sbor pod vedením generála Bonina se zde pokusil o průnik do českého vnitrozemí, ale u Trutnova narazil na rakouský X. sbor podmaršálka Gablenze.

Rakouské síly střežící široký hraniční úsek byly na počátku bitvy značně rozptýleny a v první chvíli čelila pruskému útoku jen jediná rakouská brigáda. Celé dopoledne se tak neslo ve znamení pruského nástupu. Po poledni se na bojišti začali objevovat další brigády rakouského X. sboru a poměr sil se začal měnit. Tradičně výkonné rakouské dělostřelectvo vytvořilo podmínky pro rozhodný protiútok, avšak sevřené kolony rakouské pěchoty utrpěly při předpisové bodákové zteči vysoké ztráty a byly odraženy. Projevila se tak dodnes často diskutovaná rychlost palby pruských zezadu nabíjených pušek. K rozhodnutí došlo až kolem 6 hodiny odpoledne. Tehdy do boje zasáhla dosud nedotčená brigáda generálmajora Knebela, držená jako sborová záloha. Pod jejím tlakem se pruská obrana začala hroutit. Boje trvaly až do deváté hodiny večer, kdy se pošramocená pruská armáda stáhla zpět za hranice.

Jednalo se však o Pyrrhovo vítězství, rakouské ztráty byly kolem 5000 mužů, zatímco pruské ztráty nedosahovaly ani třetiny tohoto počtu, ve stejný den navíc dosáhla pruská armáda vítězství v bitvě u Náchoda. Draze zaplacené trutnovské vítězství se tak proměnilo v ojedinělý taktický úspěch bez dalšího významu pro průběh války.

Bývalé trutnovské bojiště se již krátce po válce stalo vyhledávaným cílem turistů. Oblíbeným suvenýrem z takového výletu byly především zbytky vojenského materiálu nalezené při povrchovém sběru. V tomto případě je nálezový konvolut tvořen torzem pruské královské orlice a dělostřeleckého granátu, které jsou dále doplněny drobnou municí do osobních zbraní, střepinami a šrapnely. Na jedné střepině je vyrytý nápis: „Trautenau 27. 6. 1866“. Všechny předměty jsou pevně připevněny k dřevěné podkladové desce.

Rozměry: výška 11 cm, délka 14,5 cm, šířka 9,5 cm

Předmět byl do sbírky VHÚ Praha získán po druhé světové válce.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…