BEČKOVÁ, Marta, Jan Amos Komenský a Polsko

Dne 26. dubna si připomínáme smutné výročí v dějinách velkopolského města Lešno, které je známé jako sídlo exilové Jednoty bratrské a které na jaře roku 1656 lehlo popelem při útoku polských povstalců.

Polské Lešno, patřící magnátskému rodu Leszczyńských, bylo již v 16. století významným centrem reformace. V té době sem také přicházely první skupinky Českých bratří, kteří od tehdejšího majitele Rafała Leszczyńského, jenž přijal českou konfesi, získali do užívání původní katolickou faru. Význam města jakožto centra českého bratrského exilu ale vzrostl teprve po bitvě na Bílé hoře a vydání Obnoveného zřízení zemského, kdy s další vlnou migrace Jednoty bratrské přišel roku 1628 do Lešna také Jan Amos Komenský, byla sem převezena knihovna Jednoty a Čeští bratři zde zahájili činnost tiskárny a teologického vysokého učení.

Během 30. let 17. století došlo k velkému kulturnímu i hospodářskému rozvoji města, zejména díky příchodu emigrantů různých nekatolických vyznání. V tomto období také Jan Amos Komenský působil v Lešně literárně i pedagogicky – vyučoval na místním gymnáziu a sepsal množství svých významných spisů. Lešenské bratrské gymnázium tehdy zajišťovalo výuku žáků různých vyznání a v bratrské tiskárně se tiskla i díla katolická. Tuto náboženskou toleranci výrazně narušily až poměry za švédsko-polské války v letech 1655–1660.

Během období 1628–1656, kdy byly osudy Jana Amose Komenského přímo či nepřímo spjaty s Lešnem (například ve 40. letech působil ve Švédsku, kde pomáhal realizovat školskou reformu, přesto byl na polské prostředí vázán svou funkcí staršího Jednoty bratrské), se postupně proměnila politická situace v polském království a s ní i postavení zástupců nekatolických vyznání. S postupující třicetiletou válkou, úmrtím švédského krále Gustava Adolfa a bývalého českého „zimního“ krále Fridricha Falckého, a zejména s vestfálským mírem vyhasly naděje Českých bratří na návrat do vlasti. V roce 1636 zemřel největší zastánce Jednoty Rafał Leszczyński a jeho syn o šest let později od Jednoty odstoupil. Na polský trůn usedl odchovanec jezuitů Jan Kazimír a Polsko ovládly válečné konflikty – nejprve vnitřní (povstání kozáků), posléze invaze švédských vojsk Karla Gustava, které se v první fázi během roku 1655 podrobila prakticky bez boje celá země.

Švédské vojsko vítali také obyvatelé Lešna s Jednotou bratrskou v čele. Jan Amos Komenský, jenž se opět do města na nějaký čas navrátil, napsal dokonce oslavnou řeč na Karla Gustava, v níž vítá švédského krále jako obhájce svobod a tolerance všech obyvatel Polska. Radost z příchodu Švédů se však zejména v očích polského obyvatelstva rychle změnila v nespokojenost s bezohledným jednáním vojáků a pro město i České bratry skončila tato epizoda tragicky. Povstalci, podněcovaní navíc katolickou propagandou, vypálili v dubnu roku 1656 město, Komenský byl obviněn z kolaborace se Švédy a musel spěšně odejít, požáru padla za oběť velká část jeho rukopisů i bratrská tiskárna, knihovna a většina bratrského archivu.

Lešno se po několika letech z ničivého požáru vzpamatovalo, stalo se opět střediskem polské Jednoty, obnovila se výuka na místním gymnáziu, prosadilo se jako centrum textilní výroby a stalo se po Poznani druhým nejvýznamnějším městem Velkopolska. Jan Amos Komenský se do něj však již nikdy nevrátil.

Představovaná kniha je věnována právě osobě Komenského a jeho celoživotním stykům s Polskem a Poláky. Zaměřuje se zejména na představení širšího kontextu a situace v Polsku před, během i po působení Komenského a Jednoty bratrské v Lešně. Podrobně popisuje také prameny českobratrského archivu, které byly po vypálení Lešna rozchváceny, některé zničeny, ostatní pak v průběhu staletí putovaly mezi Polskem, Čechami a Německem, aby se nakonec v 60. letech 20. století vrátily do Velkopolska. Přínosem této studie je proto zejména poznání obsahu a osudů bratrského archivu, autorka ale nastiňuje také Komenského život v Lešně a poměry, které zde panovaly a vedly koneckonců i k námi připomínanému požáru města, o němž Jan Amos napsal svůj spis „Lesnae excidium“ (Zkáza Lešna).

Citace:

BEČKOVÁ, Marta, Jan Amos Komenský a Polsko. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 83 s.