Na jihu Pyrenejského poloostrova, na dohled od břehů Afriky, se rozkládá území o rozloze necelých sedmi kilometrů čtverečních, které od 4. srpna 1704 patří anglické královské koruně. Toho dne dobyla anglo-nizozemská vojska během války o španělské dědictví (1701–1714) přístav a pevnost Gibraltar a oddělila jej od okolního Španělska. Na základě Utrechtské mírové smlouvy z roku 1713 i přes opakované pokusy o znovudobytí bylo toto území na věčné časy postoupeno Velké Británii, království vzniklému roku 1707 spojením Anglie a Skotska.
Od vypuknutí války o španělské dědictví (1701–1714) se členské státy Velké aliance (habsburská monarchie, Nizozemí a Anglie) snažily dobýt některý z přístavů na Pyrenejském poloostrově, aby získaly opěrný bod ke kontrole Gibraltarského průlivu a provádění námořních operací proti svému rivalovi, francouzským Bourbonům. Pokus o obsazení španělského Cádizu v roce 1702 skončil neúspěchem, nicméně spojení sil dvou námořních mocností – Nizozemí a Anglie – přitáhlo na stranu Velké aliance v roce 1703 také Portugalsko s přístavem v Lisabonu. Anglo-nizozemská flotila tím získala opěrný bod o něco blíže ke Středozemnímu moři, usnadňující další námořní operace.
Na jaře 1704 ztroskotal pokus habsburského polního maršála Jiřího prince Hesensko-Darmstadtského, který ve Španělsku působil již během předchozí devítileté války jako vicekrál Katalánska, a anglického admirála George Rooka, velitele hlavní alianční flotily, dobýt Barcelonu. Namísto dalšího pokusu o útok na Cádiz, který se s ohledem na menší sílu, než kterou disponovali spojenci o dva roky dříve, jevil již předem odsouzen k nezdaru, se velitelé Velké aliance rozhodli zaútočit na malé městečko na jižním španělském pobřeží – Gibraltar. Důvodem byla zdejší slabá posádka, zároveň však velká strategická hodnota této lokality. Útok byl zahájen 1. srpna, kdy loďstvo odřízlo město od španělského území a vyzvalo jeho velitele Dona Diega de Salinas ke kapitulaci. Ten i přes nedostatek mužů a zbraní odmítl.
Flotila, obávající se připlutí francouzského loďstva, zahájila spěšně útok z moře podpořený pozemním desantem vedeným princem Jiřím a již o tři dny později docílila toho, že se město s jeho nevelkou posádkou vzdalo. Poddaní francouzské koruny byli zajati, zatímco Španělé měli být po složení přísahy Karlovi III. (Habsburskému – pozdějšímu císaři Karlu VI.) ušetřeni dalších represí. Nepodařilo se však zabránit násilnostem ze strany vojáků a zabírání katolických kostelů pro vojenské účely, takže španělský odpor vůči Velké alianci spíše zesílil.
Získání Gibraltaru bylo považováno za značný úspěch, ale jeho využití jako přístavu pro vojenskou flotilu se ukázalo dost omezené s ohledem na jeho malou velikost a schopnost pojmout jen několik lodí zároveň. Přesto město získalo anglickou posádku, která je měla ve jménu Karla III. bránit. S ohledem na další vývoj událostí na poli válečném a zejména politickém nedosáhla Velká aliance ve válce svého původního cíle dosadit na španělský trůn habsburského pretendenta, avšak Gibraltar zůstal i poté v britských rukách. Na základě tajných jednání, která od smrti císaře Josefa I. (1711) probíhala mezi Francií a Velkou Británií a která byla završena mírovou smlouvou z Utrechtu, byl Gibraltar Angličanům nakonec postoupen.
Španělé se ještě několikrát pokusili Gibraltar dobýt zpět, a to v roce 1727 a poté znovu v roce 1779, kdy započalo tzv. velké obležení během americké války za nezávislost, trvající až do roku 1783. Z počátku tohoto obléhání pochází také představovaná mapa přístavu, respektive celého průlivu a okolního pobřeží, vytvořená významným francouzským kartografem 18. století Rigobertem Bonnem. Bonne působil od roku 1773 jako francouzský královský kartograf a vytvořil řadu precizních a detailních map. Mezi ně patří i plán Gibraltaru, pozoruhodně podrobný, přestože se jednalo o pevnost patřící jinému státu.
BONNE, Rigobert. Plan geometral de la montagne et de la ville de Gibraltar : avec une carte particuliere du detroit de meme nom : accompagné d'une Carte générale des Royaumes d'Espagne et de Portugal, qui fait connoitre la Situation du détroit et de la Ville de Gibraltar par rapport aux Cotes de France, et a celles de Roy[au]mes Susdits. [Místo vydání není známé] : [nakladatel není známý], [1779].