Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století.

Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století.

V tvorbě akademického sochaře Břetislava Bendy (1897–1983) hrála vždy neopominutelnou roli válečná témata, jimiž se autor vyrovnával s vyhraněnou realitou. Ve dvacátých letech 20. století vytvořil množství návrhů pomníků obětem první světové války. Bronzový reliéf, který je představen na fotografii, byl zhotoven podle původního sádrového modelu z dvacátých let. Autor tímto dílem vzdal poctu všem příslušníkům československých legií, kteří obětovali své životy na evropských bojištích. Klasické pojetí reliéfu představují postavy francouzských, ruských a italských legionářů. V dolní části jsou vyjmenovány nejvýznamnější válečné operace, kterých se vojáci čs. zahraničních pluků zúčastnili: Terron, Vouziers, Zborov, Magistrála a Doss Alto.

Břetislav Benda absolvoval Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a v roce 1915 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavovi Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby. V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy.

Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. K největším státním zakázkám patří čtyři pískovcové figury pěšáka, dělostřelce, letce a ženisty. Tyto plastiky vznikly v roce 1926 pro průčelí ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Alegorická díla, představující dvě největší řeky Vltavu a Dunaj zdobí i dnes nároží budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu.

Bronz, 250 x 465 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2018.

Aktuálně



Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

09. 10. 2025
Mezinárodní kontakty pracovníků Vojenského historického ústavu Praha a spolupráce s vojenskými historickými…
Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

09. 10. 2025
Spojenectví s Francií tvořilo od vzniku Československa základ jeho bezpečnostní architektury. Mimořádný…
Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

Památný den sokolstva - 8. října. Významný den ČR připomíná statečné členky a členy Sokola, kteří položili životy pro svou vlast

08. 10. 2025
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

V zadním traktu Armádního muzea Žižkov je k vidění nová výstava: "Karpatské iluze, mýty a realita"

07. 10. 2025
Veřejnosti velice lehce přístupný výstavní prostor za Armádním muzeem Žižkov, kam se…
Liptaňský masakr 22. září 1938

Liptaňský masakr 22. září 1938

04. 10. 2025
Na konci srpna tohoto roku se do České republiky vrátily ostatky devíti…