Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století

Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století

V kontextu uměleckého díla akademického sochaře Břetislava Bendy (1897–1983) hrála vždy neopominutelnou roli válečná témata, jimiž se autor vyrovnával s vyhraněnou realitou. Ve dvacátých letech 20. století vytvořil množství návrhů pomníků obětem první světové války. Bronzový reliéf, který je představen na fotografii, byl vytvořen jako pozdější odlitek podle původního sádrového modelu z dvacátých let. Autor tímto dílem vzdal poctu všem příslušníkům československých legií, kteří obětovali své životy na evropských bojištích. Klasické pojetí reliéfu funerálního charakteru představují postavy francouzského, ruského a italského legionáře, nad kterými se vznáší postava ženy s praporem vítězství.

Břetislav Benda navštěvoval v letech 1911–1915  Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a v roce 1915 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavovi Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby.

V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy. Tvořil například postavu podle Štursova třetinového modelu génia k pomníku Svatopluka Čecha (Vítězství).

Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. K největším státním zakázkám patří čtyři pískovcové figury pěšáka, dělostřelce, letce a ženisty. Tyto plastiky vznikly v roce 1926 pro průčelí ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Alegorická díla, představující dvě největší řeky Vltavu a Dunaj zdobí i dnes nároží budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu.

Bronz, 115 x 46 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 2018.

Aktuálně



Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

17. 07. 2025
Za pár dní uplyne 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce,…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…
Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

15. 07. 2025
Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port…
Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

14. 07. 2025
V pondělí 7. července oficiálně odstartoval první ročník dobrovolného vojenského cvičení pro…
Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…