Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století

Břetislav Benda, Československé legie, 20. léta 20. století

V kontextu uměleckého díla akademického sochaře Břetislava Bendy (1897–1983) hrála vždy neopominutelnou roli válečná témata, jimiž se autor vyrovnával s vyhraněnou realitou. Ve dvacátých letech 20. století vytvořil množství návrhů pomníků obětem první světové války. Bronzový reliéf, který je představen na fotografii, byl vytvořen jako pozdější odlitek podle původního sádrového modelu z dvacátých let. Autor tímto dílem vzdal poctu všem příslušníkům československých legií, kteří obětovali své životy na evropských bojištích. Klasické pojetí reliéfu funerálního charakteru představují postavy francouzského, ruského a italského legionáře, nad kterými se vznáší postava ženy s praporem vítězství.

Břetislav Benda navštěvoval v letech 1911–1915  Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a v roce 1915 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavovi Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby.

V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy. Tvořil například postavu podle Štursova třetinového modelu génia k pomníku Svatopluka Čecha (Vítězství).

Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. K největším státním zakázkám patří čtyři pískovcové figury pěšáka, dělostřelce, letce a ženisty. Tyto plastiky vznikly v roce 1926 pro průčelí ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Alegorická díla, představující dvě největší řeky Vltavu a Dunaj zdobí i dnes nároží budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu.

Bronz, 115 x 46 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu formou nákupu v roce 2018.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

05. 06. 2023
Prostory Vojenského historického ústavu Praha neslouží jen výstavám. Díky dobré spolupráci mezi…
Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

02. 06. 2023
Carl Philipp Gottfried von Clausewitz sa narodil 1.6.1780 (aj keď tento dátum…
Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

30. 05. 2023
Ve dnech 22. až 26. května 2023 se v rumunské Sibini konal 22.…
Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

30. 05. 2023
Ve dnech 20.–21. června 2023 se v areálu Armádního muzea Žižkov uskuteční vědecká konference,…
Tisíce lidí přilákalo zahájení 28. muzejní sezony v Lešanech

Tisíce lidí přilákalo zahájení 28. muzejní sezony v Lešanech

27. 05. 2023
Areál Vojenského technického muzea v Lešanech se v sobotu 27. května stal cílem několika…