Břetislav Benda, Ženista, 1925

Na počátku dvacátých let minulého století byla vyhlášena umělecká soutěž o výzdobu průčelí nové budovy ministerstva národní obrany v Praze - Dejvicích. Tehdy byli osloveni výtvarníci, kteří náleželi ke špičce českého sochařského umění. Akademický sochař Břetislav Benda se zúčastnil až druhého kola soutěže. Jeho návrhy čtyř figur československých vojáků vzbudily okamžitý úspěch. Bronzová plastika o výšce 85 cm představuje třetinový model postavy ženisty. Originál zhotovil autor z pískovce o výšce 220 cm. Realistické pojetí zpracovaného tématu je nejen výrazem dokonalého sochařského řemesla, ale především mimořádného talentu tohoto umělce.

Břetislav Benda (1897–1983) byl v roce 1915 přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavu Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby. V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy. Tvořil například postavu podle Štursova třetinového modelu génia k pomníku Svatopluka Čecha (Vítězství).

Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. K největším státním zakázkám patří čtyři pískovcové figury pěšáka, dělostřelce, letce a ženisty. Tyto plastiky vznikly v roce 1926 pro průčelí ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Alegorická díla, představující dvě největší řeky Vltavu a Dunaj zdobí i dnes nároží budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu.

V kontextu Bendova sochařského díla nelze opomenout válečná témata, jimiž se autor vyrovnával s vyhraněnou skutečností. Ve dvacátých letech vytvořil množství návrhů pomníků obětem první světové války. Období protektorátu zasáhlo umělce snad ještě intenzivněji. Reakcí na nucené vystěhování obyvatel Benešovska v letech 1942–1944 se stalo slavné sousoší s názvem Lidé bez domova. V roce 1978 bylo toto sousoší odlito do bronzu a instalováno v centru Sedlčan. Z bezprostřední válečné reflexe let 1943–1944 vzniklo v přibližně stejném období monumentální dílo Vítězství u Stalingradu před budovou Městského Národního Výboru v Českých Budějovicích. Stejné téma zpracoval umělec i na plastice v areálu Strahovského stadionu v Praze.

Bronz, výška 85 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2007.