Britská rádiová stanice č. 19, MK. III (Wireless Set No. 19, MK. III)

Jedná se o nejrozšířenější britskou rádiovou stanici 2. světové války, která se vyráběla ve Velké Británii, Kanadě a USA. Byla vyvinuta v roce 1941 a mj. používána i čs. jednotkami ve Velké Británii.

Sloužila pro spojení obrněné divize a u velitelství pěších divizí a pluků. Měla tři části: rádiovou stanici A, B a zesilovač (tankové hovorové zařízení). Rádiovou stanici A tvořil spojený vysílač-přijímač pro telefonii, telegrafii a modulovanou telegrafii. Frekvence vysílače a přijímače byly na sobě závislé se záznějovým laděním. Kmitočtový rozsah 2 až 8 MHz. Výkon vysílače 5 W telefonie, 10 W telegrafie. Rádiovou stanici B tvořil UKV spojený přijímač-vysílač s telefonním provozem pro spojení mezi tanky v četě a mezi vozy velitelství za pochodu. Kmitočet 235 MHz s možností doladění. Výkon vysílače asi 50 mW. Zesilovač byl určen k vzájemnému dorozumívání osádky v tanku nebo ve štábním radiovoze. Maximální nezkreslený výkon 500 mW.

S přístrojem se používaly dynamické mikrofony a sluchátka. K přepínání z příjmu na vysílání při telefonii se používalo mikrofonního tlačítka, při telegrafním provozu doražením kolíku od klíče do zdířky. Přístroj mohl být řízen z několika míst ve vozidle pomocí řídících skřínek a na dálku pomocí přístrojů na dálkové ovládání, které umožňovaly i připojení na telefonní ústřednu. Řídící skřínky umožňovaly přenos příjmu stanice A vysíláním stanice B a obráceně.

Souprava měla rozdílné příslušenství podle toho, do kterého druhu vozidla měla být vestavěna, zpravidla byla rozdělena na staniční soupravu, instalační soupravu a standardní soupravu. Staniční souprava obsahovala vysílač-přijímač, zdrojovou skříň, anténní variometr, podstavec, případně řídící skřínky, anténní isolátor, přívody atd. Mimo to byla ke stanicím podle předurčení dodávaná souprava k řízení na dálku (dálkové ovládání), sluchátka, mikrofony, telefonní kabel na cívce a souprava 10 m tyčové antény. Stanici bylo možné kombinovat s radiostanicí č. 30 v pozorovacích tancích dělostřelectva.

Stanice ze sbírky VHÚ je kanadské výroby a v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu byla určena pro sovětskou armádu, o čemž svědčí popisky v azbuce. Do sbírky VHÚ byla získána v roce 2009 nákupem od soukromého sběratele.