S ohledem na nynější události se lékařská profese dostala do středu zájmu společnosti a ke zdravotnickým pracovníkům se v nastalé krizi logicky obrací naděje většiny obyvatelstva. Možnosti současné medicíny a také kapacity zdravotnického systému i přes značný pokrok stále nejsou na takové úrovni, aby si bez vážnějších problémů poradily s nastalou krizí. Ještě v mnohem horší situaci byli zdravotničtí pracovníci před více než sto lety, v době první světové války. Ta za sebou zanechala miliony mrtvých, kteří nepadli přímo v bojovém pásmu rychlou smrtí, ale bolestivě umírali v různých vojenských i civilních nemocnicích, pokud se tam vůbec dostali. Nemluvě o epidemii tzv. španělské chřipky, která se na konci války rozšířila po celém světě a vybrala si další miliony obětí. Tehdejší lékaři a jiný zdravotnický personál tomu s ohledem na personální, materiální a hygienické podmínky stěží mohli zabránit.
O možnostech dobové medicíny obšírně vypovídá spis MUDr. Richarda Čecha. Vyšel ještě za války (dokončen byl v únoru 1916), byl psaný popularizační formou a jako takový měl sloužit hlavně jako osvěta pro laiky z široké veřejnosti. Autor se po počátečním historickém úvodu zabývá hlavně povinnostmi vojenského lékaře v tehdejší válce a možnostmi, které má při záchraně života postižených, ať už se to týká léčby závažných i zdánlivě nezávažných poranění, či boje s různými druhy chorob, zpravidla infekčního rázu. Těm se věnuje autor nejvíce, kromě stručné charakteristiky nejčastějších onemocnění, jejich epidemiologie a možností jejich léčby, klade přirozeně důraz na hygienu, ve válce důležitou „stejně jako výroba střeliva“ (což rozhodně nemůže znít přehnaně). V této souvislosti nicméně mohou znít některé pasáže poměrně naivně, zvláště co se týče představovaných hygienických opatření. Ve srovnání s reálnými válečnými podmínkami mohla být stěží uplatnitelná.
Při čtení Čechova spisu je dobré si uvědomit, jak lékařská věda do dnešní doby pokročila, jakkoliv v té době byla - co se týče znalostí a metod - mnohonásobně dále než při předchozích velkých válečných konfliktech v 18. a 19. století. Některé poznatky však zůstávají silně aktuální i v dnešní době, což se týká právě již zmiňované hygieny, ke které dnes máme pouze lepší prostředky.
Představovaný spis VHÚ zdigitalizoval a můžete si ho přečíst na Digitální studovně Ministerstva obrany.
Citace: ČECH, Richard. Lékař ve válce. Praha: Ant. Svěcený, 1916. 104 s.