Deníky čs. zahraniční armády o atentátu na Heydricha

Deníky čs. zahraniční armády o atentátu na Heydricha

První informace o pražském útoku na zastupujícího říšského protektora se k československému zahraničnímu odboji dostaly výhradně prostřednictvím oficiálních říšskoněmeckých, respektive protektorátních informačních kanálů. Den po atentátu, 28. května 1942, se v cyklostylovaných denících čs. vojenských jednotek v zahraničí objevují přepisy prvních zpráv o události. Ty ale ve vydání ustoupily dlouholeté tradici českého denního tisku a médií obecně, kdy na titulní straně dostala přednost připomínka narozenin hlavy státu. Edvard Beneš se ten den dožíval 58 let.

Až druhý den se alespoň v jednom z plátků, Našich novinách, dostal atentát na první stránku. I s ohledem na nedostatek faktických informací dostaly větší prostor eseje redaktorů, které, ačkoliv pisatelé jistě nevěděli nic o útočnících a jejich zázemí, vyzdvihují atentát jako kolektivní čin českého národa vůči okupační moci, nikoliv jako čin „nihilisty“ proti konkrétní personě („Heydrich není osoba ale systém“). Když pomineme fakt, že to bylo v zásadě správné tvrzení, jeho podstata v první řadě sledovala východiska benešovského zahraničního odboje, který zápasil v rámci protihitlerovské koalice o co nejlepší pozici při vytváření poválečné Evropy osvobozené od nacismu. Obraz porobeného národa, který mlčky či dokonce ochotně slouží nacistům, byl krajně nežádoucí.

Proto je i zdůrazňováno, že pomáhat dopadnout atentátníky za vypsanou odměnu 10 milionů může jenom pár odrodilců, obzvláště pak hlavní zrádce Emanuel Moravec, který by „mluvil třeba zadarmo“. Podobně se vyjadřuje i Zpravodaj, deník čs. jednotky na Středním východě, jenž označuje Heydrichovu metodu cukru a biče za naprosto neúspěšnou: „Ale ani pěkným zpěvem nepodařilo se Heydrichovi lapiti český národ. S výjimkou několika málo odrodilců, kteří pro lepší žvanec chleba zaprodali svou duši blahovolnému úsměvu německých tyranů – národ zachoval důstojně své národní sebevědomí a hrdost.“

V rámci vyhlášení tzv. druhého stanného práva se opět rozeběhla kola nacistického popravčího aparátu, který nezřídka pro zastrašení veřejnosti uváděl jména svých obětí a informace o jejich osudu mohly převzít i čs. exilové noviny. 29. května Naše noviny i Zpravodaj referují o vyvraždění rodiny Stehlíkovy z Rokycan, která poskytla Gabčíkovi s Kubišem nedlouho po seskoku pomoc. V prvních zprávách i úvahách o atentátu se objevuje řada nepřesností, například informace, že byl útok proveden v Strossmayerově ulici, nebo fáma o Heydrichově smrti, ke které došlo až 4. června. Navzdory dalším zjištěním nacistického aparátu, zejména faktu, že samotný atentát provedli „padákoví agenti“ odeslaní z Velké Británie, mohl i nadále čs. zahraniční odboj a jeho mediální kanály vystupovat jako reprezentant mínění většiny Čechů, protože bez velké oběti domácího odboje by se atentát stěží zdařil.

Citace:

Zpravodaj: Deník čs. vojenské jednotky na Středním východě. Palestina: Československá armáda, 1942, 3. ISSN 1802-9043.

Naše noviny. Anglie: Naše noviny, 1942, 3. ISSN 1803-4810.

Deníky čs. zahraniční armády z roku 1942 jsou dostupné na Digitální studovně MO zde a zde.

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…