Der 20. Juli 1944.

Der 20. Juli 1944.

Dne 20. července uplyne 75 let od nejvýraznějšího pokusu německého protinacistického odboje o svržení vlády. Obdobných pokusů proběhla od nacistického uchopení moci celá řada, atentát z 20. července 1944 a následný pokus o převrat byl však zdaleka nejrozsáhlejší. Pomineme-li řadu zpravidla izolovaných pokusů o atentát bez přesahu v podobě převzetí moci ve státě, počátky spiknutí, které mělo za cíl provedení atentátu na Hitlera a svržení nacistického režimu, můžeme vystopovat do období mnichovské krize. Nebezpečí vypuknutí války přimělo kruh důstojníků kolem generálmajora Hanse Ostera vypracovat plán, v jehož rámci mělo dojít k vojenskému převzetí vládních budov a vlády, a poté k restauraci Viléma II. jako hlavy obnoveného Německého císařství. Plán však nedošel realizace kvůli britskému souhlasu se zabráním Sudet. Úspěch agresivní zahraniční politiky a následných válečných tažení na delší dobu zkomplikoval snahy o puč z vojenských kruhů, především kvůli Hitlerově popularitě v prvních válečných letech a roztříštěnosti a nekoordinovanosti konspirantů.

Několik pokusů o atentát se odehrálo zpravidla z vlastní iniciativy atentátníků, jednajících bez spojení s odbojovými skupinami; nejznámější případ je pokus Johanna Georga Elsera z 8. listopadu 1939. Elser využil laxních bezpečnostních opatření a instaloval u příležitosti výročí tzv. pivního puče (prvního nacistického pokusu o převzetí moci 8.‒9. listopadu 1923) časovanou bombu v jednom z pilířů stropu v Bürgerbräukelleru (hostinci, z něhož byl veden zmíněný puč), kde měl Hitler přednést svůj projev. Hitler však budovu opustil dříve, než bylo původně v plánu, bomba proto svůj původní cíl nezasáhla, ale zabila osm přítomných a zranila 62 dalších.

Počínající válečné neúspěchy vedly k obnovení pokusů o svržení vlády a likvidaci Hitlera v rámci vojenských konspiračních kruhů, zejména toho kolem generálporučíka Henniga von Trescow. Během roku 1943 byly provedeny přinejmenším čtyři pokusy, z nichž všechny shodou okolností selhaly. Mimo jiné vlivem těchto událostí a přesvědčení, že spolu s Hitlerovým odstraněním musí jít ruku v ruce puč, zařadili do plánu na převrat i tzv. Ersatzheer („záložní armádu“), sestávající se ze záložních, strážních a výcvikových jednotek. Plán došel výsledné podoby, kombinující úspěšný atentát na Hitlera spolu s provedením tzv. operace Valkýra, tedy plánu pro udržení pořádku a kontinuity vlády v případě civilních nepokojů či povstání zahraničních dělníků nasazených na práci v Německu. Plán byl zpracován Henningem von Trescow, dovedně maskován jako krizový plán v případě nestabilní vnitřní situace, fakticky však mohl využít záložní armády k obsazení klíčových civilních a stranických struktur a objektů. Ačkoli jsou pokus o atentát 20. července a operace Valkýra dvě různé věci, často bývají tyto termíny používány jako synonymum.

Samotný pokus o atentát 20. července provedl blízký Trescowův spolupracovník a podřízený Claus von Stauffenberg. Plán jako celek měl za cíl zabít Hitlera, odstavit nacisty od moci a začít mírová jednání se spojenci. Jako štábní důstojník se Stauffenberg účastnil schůzky v Hitlerově hlavním stanu, kam pod stůl položil aktovku s časovanou bombou. Poté se ze schůzky omluvil, vyrazil k připravenému letadlu a dále směrem do Berlína, kde se měl setkat s ostatními konspirátory. Samotný atentát měl spustit operaci Valkýra, která byla do poslední chvíle vnímána jako krizový plán, nikoli jako možný prostředek k převzetí moci. Hitler však explozi přežil, což vedlo v konečném důsledku spolu s neprofesionalitou některých konspirátorů k selhání celé akce. Záložní armáda byla schopna na většině integrálních i okupovaných území pozatýkat většinu stranického správního aparátu, přímo v Berlíně však nastal zmatek. Nejistoty týkající se Hitlerova přežití atentátu využily špičky stranického bezpečnostního aparátu k vydání protichůdných rozkazů. Zmatečnou situací tak pokus o převrat ztratil na dynamice, až jej definitivně zastavil Hitlerův telefonát Goebblesovi večer téhož dne. Poté vypukl mezi konspiranty chaos a někteří se záhy obrátili zpět na stranu nacistů. Důstojník záložní armády, major Remer, pověřený obsazením ministerstva propagandy a Goebblesovým zatčením, byl Hitlerem osobně pověřen zajištěním města, což znamenalo definitivní konec pokusu o převrat. Konspiranti přítomní v Berlíně byli ještě toho dne pozatýkáni a několik z nich popraveno. Následovala vlna zatýkání a poprav, kdy zatčených bylo přes 7000 a popravených 4980. Ačkoli existuje řada dohadů nad skutečnou motivací pučistů, stále se jedná o nejvýraznější vystoupení německého protinacistického odboje během druhé světové války.

Událost z 20. července popisuje také prezentovaný cyklostyl, vydaný na přelomu let 1944 a 1945 londýnským zastoupením německé sociální demokracie v exilu. Útlý svazek o 12 stranách stručně představuje výchozí rámec a motivy hnutí odporu, v krátkosti analyzuje přípravy časové prodlevy mezi rozhodnutím a činem a především se zabývá otázkou, zda měl pokus o převrat šanci na odezvu mezi širším obyvatelstvem. Závěr není zcela jednoznačný, neboť se neznámý autor soustředí převážně na levicovou část obyvatelstva a nevychází ze zcela aktuálních informací. Nakonec však dochází k závěru, že odezva mezi civilním obyvatelstvem by byla pravděpodobně spíše pozitivní.

I přes velmi obecný ráz je dnes představovaný svazek unikátním dokumentem, zaznamenávajícím významnou událost sklonku druhé světové války z nepříliš často vídaného pohledu německé emigrace.

Citace:

Der 20. Juli 1944 : Aus Berichten, die dem Vorstand der Sozialdemokratischen Partei Deutschlands, Sitz London, vorliegen. [London : s. n., 1944].

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…