Der schleswig-holsteinische Krieg für's deutsche Volk in treuer Schilderung

V těchto dnech si připomínáme 152. výročí propuknutí druhé šlesvické války v roce 1864. Právě počátkem února, za velmi těžkých klimatických podmínek, zahájila pruská a rakouská armáda postup na dánské území. Tento dnes polozapomenutý konflikt, jehož se v řadách rakouského vojska zúčastnili také vojáci z českých zemí, se stal přímou předehrou jiné války, jejíž 150. výročí si připomeneme v polovině tohoto roku a která zasáhla naše země velmi citelně (viz http://www.vhu.cz/nejvetsi-bitva-19-stoleti-v-cechach-se-odehrala-3-cervence-1866-u-hradce-kralove/).

Stručně připomeňme, že příčinami druhé šlesvické války se stalo silné národnostní pnutí ve vévodstvích Šlesvik a Holštýn, která patřila pod vládu dánského krále, zároveň ale byla po staletí součástí Svaté říše římské národa německého a později Německého spolku. Území tedy byla s dánským státem svázána v personální unii, ale nebyla přímou součástí Dánska. První kataklyzma přinesl revoluční rok 1848 a konflikt, který pak trval další tři roky, definitivně uzavřel až londýnský protokol z roku 1852, který zaručoval územní integritu dánské federace pro vládnoucí rod. Dánský král Frederick VII. ale zemřel v polovině listopadu 1863 a po něm nastoupivší panovník, Christian IX., vydal takzvanou listopadovou konstituci, v níž připojoval šlesvické vévodství přímo k dánské koruně. To bylo ovšem v rozporu s londýnským protokolem a stalo se tak causus belli (příčinou války). Německý spolek vyhlásil spolkovou exekuci obou vévodství a jejím provedením pověřil Prusko a Rakousko, nejsilnější spolkové státy. Proto 1. února 1864 překročila spojenecká vojska šlesvické hranice a zahájila válku proti Dánsku.

Bojové operace probíhaly od 1. února do 20. července, kdy vešlo v platnost podepsané příměří. Během tohoto půl roku obsadily pruské a rakouské jednotky celý Jutský poloostrov, tedy pevninskou část Dánského království, a uskutečnili také několik obojživelných operací včetně vylodění a dobytí ostrova Als nebo Fríských ostrovů (Sylt, Römö atd.). Válka definitivně skončila 30. října podpisem vídeňského míru, přičemž správa obou problematických vévodství Šlesvicka a Holštýnska byla svěřena vítězným mocnostem. Právě to se během následujícího jeden a půl roku stane předmětem sváru mezi stávajícími spojenci.

Prezentovaná publikace je klasickým příkladem ilustrovaných válečných kronik poloviny 19. století. Kniha formátu téměř A4 je tištěna novogotickým písmem (v tomto případě frakturou) a je doplněna četnými litografiemi zobrazujícími bojové scény, žánrové obrázky, ale i portréty významných generálů či politiků. Publikace je svázána v plátěných černých pevných deskách zdobených slepotiskem.

Pro čtenáře z českých zemí stojí za pozornost fakt, že kniha vyšla již roku 1864 ve Vídni, a proto akcentuje nasazení rakouské armády (a tedy i českých vojáků). Právě to bývá v průběhu dánského tažení roku 1864 často neprávem opomíjeno. Část publikace je věnována i námořním operacím, přičemž vedle nejznámějších bitev u Jasmundu a Helgolandu jsou zde zachyceny i obojživelné akce závěrečného období konfliktu. Proto by tato kniha neměla uniknout pozornosti nikoho, kdo se zajímá o rakouské vojenství druhé poloviny 19. století.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

Der schleswig-holsteinische Krieg für's deutsche Volk in treuer Schilderung. Wien : Beck'sche Universitäts-Buchhandlung : Friedrich Beck, 1864. 143 s.