DVOŘÁK, František. Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné

V 18:22 večer dne 10. června 1943 skončil v drážďanské věznici v Georg-Bähr-Strasse pod gilotinou život českého lékaře a významného archeologa Františka Dvořáka. Spolu s ním byli krátce před ním a po něm popraveni další čeští odbojáři Otakar Moravec, Josef Adrian a František Chlubna z kolínské pobočky skupiny Všeobecné národní hnutí (Národní odboj/Domácí odboj), známé také pod názvem Prstýnkáři.

František Dvořák se narodil 28. listopadu 1896 v Červených Pečkách na Kolínsku. S tímto regionem také zůstal spjatý ve všech oborech své činnosti. Promoval roku 1921 na lékařské fakultě v Praze a o dva roky později převzal po svém otci, také lékaři, rodinnou praxi v Červených Pečkách. Protože jeho velkou vášní byla historie pravěku a archeologie, vynikl nakonec hlavně v těchto oborech. Od roku 1924 byl správcem archeologické sbírky kolínského muzea. V oblasti archeologie dosáhl dokonce postavení evropsky uznávané kapacity, přestože v tomto oboru nikdy nepromoval. Jeho terénní výzkumy se staly obecně známé, archeologická sbírka Regionálního muzea v Kolíně se v době první republiky hlavně jeho přičiněním rozrostla o asi 40 000 exponátů a v Kolíně dodnes můžeme nalézt Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku. Stal se také autorem jedenácti odborných publikací z oboru archeologie. Dnes představovaná kniha, která vyšla roku 1938 jako první svazek edice Praehistorica vydané Prehistorickým ústavem Karlovy univerzity, je nejen ukázkou jeho díla, ale i jeho významu, neboť se mu dostalo cti být autorem „pilotní knihy“ nové odborné edice.

František Dvořák byl ale také český vlastenec a po okupaci roku 1939 se zapojil do domácího odboje. Jeho známý, „italský“ legionář Otakar Moravec, jej přivedl do organizace Všeobecné národní hnutí, které se později kvůli prstenům, které měly prokazovat příslušnost nositele k organizaci, přezdívalo Prstýnkáři. Ta měla připravit organizační strukturu k převzetí moci občany loajálními k Československé republice v případě povstání. Také organizovala drobné sabotáže, shromažďování a ukrývání zbraní, šíření ilegálních časopisů a letáků, pomáhala ukrývat lidi, po kterých pátralo gestapo, a v neposlední řadě pořádala finanční sbírky na podporu rodin zatčených odbojářů. Otakar Moravec byl ustanoven vedoucím organizace pro východní Čechy a konspirační schůzky se často konaly v prostorách kolínského muzea, které poskytl František Dvořák. Bohužel celá organizace byla poměrně záhy infiltrována konfidentem gestapa a během srpna a září byla zatčena řada lidí z východočeské pobočky. František Dvořák se sice před zatčením stihl ukrýt v tajné skrýši sklepa svého domu, ale po dvou dnech musel úkryt vyhladovělý opustit a gestapo jej poté dopadlo. Zatčeno bylo kolem 30 „prstýnkářů“, které čekaly brutální výslechy na gestapu v Kolíně a Kutné Hoře, posléze vězení v terezínské Malé pevnosti a další výslechy v Praze na Pankráci. Poté byl František Dvořák převezen do Drážďan, do věznice v Georg-Bähr-Strasse, kde jej spolu s jeho třemi druhy nacistický lidový soud 14. ledna 1943 odsoudil k trestu smrti. Ten byl vykonán gilotinou večer 10. června 1943.

Prezentovaná kniha je jednou z nejznámějších odborných prací Františka Dvořáka v oboru archeologie a pojednává o knížecích pohřbech na vozech ze starší doby železné. Kniha vyšla ve formátu A4 s jednoduchými měkkými deskami, u nichž se předpokládala další převazba dle úpravy osobní knihovny. Tištěna je totiž na kvalitním křídovém papíře a text s poznámkovým aparátem doprovází 65 vyobrazení a fotografií, což ji činí velmi dobře vybavenou odbornou publikací. Autor v ní dokumentuje nálezy starších hrobů s vozem a tažným postrojem a porovnává je s novými nálezy knížecích hrobů u Kolínska. Kniha byla tištěna dvojjazyčně, v přední části česky, v zadní části německy. Jak již bylo uvedeno, jednalo se o první svazek odborné edice Prehistorického ústavu Univerzity Karlovy a s ohledem na následnou okupaci a zavření českých vysokých škol vyšel druhý svazek roku 1940 a třetí svazek až roku 1970. Ústav pro archeologii (dříve Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou) Karlovy univerzity v Praze ale pokračuje ve vydávání této edice doposud. Přehled vydaných svazků, z nichž některé jsou i volně dostupné on-line, naleznete na webových stránkách ústavu. Představovaná publikace je tak nejen zajímavou ukázkou odborné archeologické práce z konce první republiky, ale i připomínkou jejího významného autora, lékaře, archeologa a odbojáře MUDr. Františka Dvořáka.

Knihu si můžete v nepříliš kvalitní kopii přečíst i v elektronické verzi zde.

Zdeněk Munzar

Citace:

DVOŘÁK, František. Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné = Wagengräber der älteren Eisenzeit in Böhmen. Praha : Prehistorický ústav Karlovy university, 1938. 100 s.