FELDEN, Johann von. Architectura Militaris

Centra, v nichž se rozvíjela vojenská věda a spolu s ní i vojenské písemnictví, se v průběhu pozdního středověku a raného novověku v Evropě přesouvala. Do konce 15. století byli plodní obzvláště němečtí autoři, kteří se ve svých ilustrovaných rukopisech zabývali především novými palnými zbraněmi. V průběhu 16. století, zvláště v jeho druhé polovině, se přesunulo centrum rozvoje vojenských věd do Itálie a počet tamních vojenských teoretiků výrazně převážil nad těmi zaalpskými. Hlavním tématem jejich publikací byly nově vznikající bastionové pevnosti. Teprve konec století opět znamenal přesun jádra rozvoje vojenských věd na sever, kde v dané době vznikaly národní školy pevnostního stavitelství – německá, francouzská a holandská.

Za hlavního představitele tzv. staroholandské inženýrské školy bývá označován Adam Freitag (1608–1650), který byl v naší rubrice již představen v souvislosti se svou publikací Architectvra militaris Nova et aucta (viz http://www.vhu.cz/exhibit/freitag-adam-architectvra-militaris-nova-et-aucta/ ). Freitag byl nejen významným autorem na poli publikací o dobovém pevnostním stavitelství, ale též spisovatelem inspirujícím. Svým dílem ovlivnil například svého slavného nizozemského následovníka barona Menna van Coehoorna (1641–1704), zakladatele francouzské inženýrské školy Blaise Pagana (1604–1665), ale i řadu dalších stavitelů. Jedním z nich byl dodnes nepříliš známý Johann von Felden (zemřel 1668).

Felden byl filozofem, právníkem a profesorem matematiky na univerzitě v dolnosaském Helmstedtu. V některých svých pracích se věnoval politickému dílu Aristotela nebo právnickým spisům Huga Grotia. Jeho publikace o pevnostním stavitelství nese prosté a jednoznačné jméno Architectura militaris. Vydána byla roku 1648 v Brunšviku nakladatelem Gottfriedem Müllerem, vytištěna byla u Andrease Dunckera.

Feldenova Architectura militaris je opatřena rytým titulním listem zdobeným architektonickou kompozicí. Na jejích stranách stojí dvě mužské postavy – řecký matematik a geometr Euklidés a římský bůh války Mars. Obě postavy podpírají glób v horní části listu. Mezi nimi je pověšen závěs, na kterém jsou uvedeny názvové a nakladatelské údaje tisku. Strana je dále opatřena vyobrazením krajiny obsahující fortifikační prvky a doplněna heslem „Arte et marte“, které odkazuje k vnímání dobového vojenského a fortifikačního umění nejen jako záležitosti boje, ale též jako umění.

Publikace je ilustrována šesti mědiryty, které zobrazují různé opevňovací prvky a stavby opatřené bastiony. Kniha je rozdělena do přehledných kapitol, které se zabývají především jednotlivými stavebními prvky dobových pevností.

Ačkoliv se představovaná kniha neřadí mezi zásadní díla raně novověkého pevnostního stavitelství, jedná se o zajímavý příspěvek k vývoji tehdejších fortifikací a především k přebírání myšlenek a inspirací mezi jednotlivými teoretiky daného oboru. Sám autor již na titulním listě předjímá, že jeho spis byl ovlivněn dílem Adama Freitaga a dalších autorit v oblasti pevnostního stavitelství.

Knihu si můžete on-line přečíst zde.

Citace:

FELDEN, Johann von. Architectura Militaris. Braunschweig: In verlegung Gotfried Müllers, 1648. [116] s., 6 il.