Tématika dopravních nehod způsobených vojenskými řidiči patřila v 50. letech k relativně častým námětům vojenských dokumentárních a hraných filmů. Jedním z nich byl také krátký agitační film „Mne sa to nemôže stať“, který natočilo armádní filmové studio jako odstrašující varování pro vojenské řidiče před podceňováním rizik výkonu jejich služebních povinností. Film používající na svou dobu autentické drastické záběry silničních nehod končících těžkými úrazy nebo dokonce i smrtí účastníků havárie měl svým emocionálně silným sdělením vyburcovat příliš sebevědomé, a přitom nezkušené vojenské řidiče k větší kázni a obezřetnosti. Film vycházel ze statistik, které ukazovaly, že v armádě je větší dopravní nehodovost než v civilu. Jako hlavní příčinu v tomto neslavném prvenství byla kromě obecného nedodržování dopravních předpisů a vojenských nařízení (tzv. „černé jízdy“) zmiňována zejména nepřiměřená rychlost. Film měl ukázat, že často opakované sebeujišťování řidičů („Mně se to nemůže stát“) je sebeklamem, který vede ke snížení pozornosti, porušování pravidel a zvyšování rizik dopravní nehody. Kromě obecných a nepojmenovaných případů film také přinášel konkrétní případy dopravních nehod způsobených vojenskými řidiči včetně jejich trestně právních následků řešených u vojenských soudů. Film byl z větší části natočen v Praze a okolí, ale vznikl pod vedením slovenského režiséra Jána Lacka (1925–1991), a byl proto ve slovenském znění. Komentář filmu namluvil publicista Bohuš Ujček (1926–1966).
Výrobce: Československý armádní film, 1955
Tvůrci: kamera Karel Hollegcha, námět, scénář a režie Ján Lacko
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 446 metrů (16 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.