Film „Rozdělené město“

Film „Rozdělené město“

Fotogalerie

Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Někdejší hlavní město Německé říše Berlín se po druhé světové válce stalo na několik desetiletí ohniskem mezinárodního napětí. Jeho rozdělení na sovětský sektor, který se v roce 1949 stal hlavním městem Německé demokratické republiky, a na americký, britský a francouzský sektor, které se spojily v Západní Berlín a přináležely ke Spolkové republice Německo, bylo symbolem rozdělení Německa i Evropy. Kamery Československého armádního filmu zachytily toto město v době, kdy už sice bylo zřejmé rozdělení města, ale kdy sektorové hranice byly ještě prostupné. Berlínská zeď, která znamenala hluboký předěl dějin východního Německa, na sebe v době natáčení filmu nechala ještě čtyři roky čekat. Českoslovenští armádní filmaři přijali východoněmecký „třídní“ pohled na Berlín, který historicky legitimoval rozdělení města. Na západě údajně vždy bydleli „bohatí ve svých palácích“ a na východě v „chudých domech ti, kdo na ně pracovali“. Bezvýchodný život na Západě stavěli autoři do kontrastu sociálních jistot života ve východoněmeckém socialismu. Protože šlo o film natočený armádními filmaři, byl v závěru filmu připomenut také jeden z „dobrovolníků“, který vstoupil do nedávno založené Národní lidové armády NDR (1956). Silně ideologizovaný úhel pohledu se ve filmu mísil s čistě cestopisnými prvky seznamujícími československého diváka se specifiky města nedalekého, ale přesto v této době nesnadno dostupného. Film vznikl za spolupráce s východoněmeckými filmovými studii DEFA.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

„Rozdělené město“: Československé armádní filmové studio; 1957; kamera: Jan Čuřík a Jan Jaroš; hudba: Jiří Šust; režie: Ivo Toman; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 370 metrů (13 min.)

Aktuálně


Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…